K bohatosti lidové slovanské tvořivosti patří mnoho pohádek, ale především pověstí, legend a vyprávění, které mnozí národopisci a spisovatelé sbírali a knižně vydávali.
Sbírka Volný způsob shrnuje dosud nevydané básnické soubory a cykly Josefa Jandy, které vznikaly od poloviny sedmdesátých do konce osmdesátých let minulého století. Jako komplementární ilustrační doprovod byly zařazeny koláže.
Příběh o Márince se mi namanul v roce 2005, kdy si naše země, a tedy i Rožnov pod Radhoštěm, připomínala 60. výročí osvobození a konec druhé světové války.
Básník Vít Slíva (nar. 11. ledna 1951 v Hradci u Opavy - dnes Hradec nad Moravicí) se stal vzorem, rádcem, učitelem, pomocníkem a zvlášť dobrým přítelem mnoha začínajících i zkušenějších básníků.
Verše sbírky Ale co kdyby nejsou žádné juvenilní miniatury, právě naopak: svým rozsahem, kompozicí a rytmickou gradací svědčí o zdravém autorském sebevědomí, které nepokukuje po tom, co by kde mohla z cizí poezie vstřebat,...
Veselá čekárna není pro Jana Bornu jen místem, kde se člověk odevzdává tomu, co život přinese, ale také místem zastavení a spočinutí, které vybízí neustrnout a vykročit.
Básnické sbírky Jana Borny jako by se v průběhu času utvrzovaly ve věcné až úsporné, a přesto hluboce intimní poetice, která je prosta nuceně hledaných slov a jíž je vlastní sebejistý záznam viděného a ironická interpretace prožitého.
Druhá básnická sbírka Pavly Vašíčkové je plná hříček se slovy, s jejich hranicemi, s obzorem řeči a vzlety do bezmeznosti: Jelikož čteme písmena, ale ne vždy myšlenky, píšeme písmena, ale ne vždy činy, létáme na nebi, ale ne v něm.
Sbírka Motýli nad propastí shrnuje dosud nevydané básnické soubory a cykly Jana Kohouta, které vznikaly od poloviny devadesátých let minulého století až dodnes.
Doporučujeme všem čtenářům, kteří rádi četli báje a pověsti řecké. Pro plné pochopení řecké (a naší) kultury je nezbytné vydat se hlouběji do minulosti ke kulturám, které té řecké předcházely a výrazně ji ovlivnily.
V dubnu 1968 byl předán rukopis k vydání do nakladatelství Mladá fronta, byl připravován do tisku, ale po 21. srpnu nevyšel, podobně jako tolik knih (např. i nové vydání Petiškova Golema, které už bylo také ve výrobě).