Všichni tři byli svého času běženci bez domova. Dostali ale šanci, chopili se jí, tvrdě pracovali, dokázali se prosadit – a pak se rozhodli pomáhat v zemi, kde se narodili, ale odkud utekli, aby mohli žít svobodně.
Novela Nejsem Rus je napsána živým jazykem a ukazuje tápání dnešní ruské inteligence i obyčejných Rusů; nutí k zamyšlení nad současným Ruskem a jeho budoucností.
Výjimečné příběhy z první republiky, které nabízí unikátní pohled na práci tehdejší tajné služby.
Nejzdařilejší česká špionážní próza posledních 20 let!
Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným knihám té doby. Její téma je však prastaré a jako první je pojednal již Aristotelés.
Šestnáctiletá Tessa má stejné pocity, touhy a plány jako její vrstevníci. Na jejich uskutečnění má ovšem podstatně méně času. Trpí leukémií v pokročilém stadiu a v takovém rozsahu, že není možná žádná další léčba.
Šestý zásah je prózou o různých podobách mezilidských vztahů. Morální přesah a kritický náhled na dnešní konzumní společnost se zde spojují s prvky thrilleru.
Iva Tajovská se ve své nové knize zaměřila na lidi poznamenané životními prohrami. Sociální citlivost k outsiderům, pochopení a porozumění pro jejich psychiku, trápení a problémy vyzařuje z vyprávění o bezdomovci Petrovi a učitelce v důchodu Vlastě.
Publicista a spisovatel Jan Vávra byl jedním z lidí, kteří stáli u zrodu televize Nova. Ve svých vzpomínkách se vrací k okolnostem samotnému vzniku naší první soukromé televize, líčí její zrod, počáteční potíže i fenomenální úspěch.
Detektivní novela v níž se vražda odehrává na pomezí reality a textu.
Uspokojí klasické čtenáře detektivek i milovníky textů v textu, realit v metarealitách..., příběhů v příběhu.
Drezdowiczova fotografická kniha vypráví osobitý příběh muže, který se rozhodl vydat na cestu, na níž ho i díky pravidelné meditaci provází klid. Fotografii využívá k jisté existenciální reflexi světa i sebe sama.
S hlemýždi se můžeme setkat na jídelních lístcích vybraných restaurací mnoha zemí. Pokud si chcete hlemýždě připravit doma sami, naleznete zde základní receptůru i celou řadu receptů z různých zemí.
Deníky Moniky Pajerové z let 1980–1990 přinášejí autentické svědectví o společenských a politických poměrech za normalizace, o opatrném politickém tání v závěru let osmdesátých a pádu komunistického režimu v listopadu roku 1989.
