21. srpna 1968

Publikace obsahuje 150 fotografií 27 předních českých autorů z bouřlivých lednových dnů roku 1969, které následovaly v Praze po sebeupálení Jana Palacha až do jeho mohutného manifestačního pohřbu.

Spontánní protesty obyvatel proti vpádu cizích vojsk, nenásilný odpor, ale také barikády, hořící tanky, zdemolované ulice, ostřelované Národní muzeum, obsazený Československý rozhlas a zabití civilisté.

Rok 1968 patří v českých dějinách ke zlomovým okamžikům. Na jedné straně představuje pokus o revizi politické a ekonomické situace Československa, na straně druhé vykročení směrem k pluralitní demokracii.

Jedinečné svědectví o jednom z nejtemnějších okamžiků české a československé historie. 21. srpen 1968, ale i měsíce, které k národní katastrofě vedly, dny a týdny, které následovaly bezprostředně po ní.

Texty byly původně publikovány v letech 2015 - 2018 jako blogy na portálu Aktuálně.cz.

Publikace byla vydána u příležitosti výstavy v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze k autorovým osmdesátým narozeninám a představuje průřez jeho celoživotní tvorbou.

Kniha vzpomínek aktivního účastníka demokratizačního pokusu před padesáti lety. V Knihovně Listů je rozšířená o aktuální autorův úvod, krátké portréty hlavních aktérů a fotografie.

Padesát písniček z památného osmašedesátého!

Unikátní publikace přehledně a uceleně mapující vývoj reformního procesu v období pražského jara, průběh srpnové sovětské okupace i začátek normalizace v Československu v roce 1968.

Kniha Rok delší než století podává strhující, informačně bohatý a mnohorozměrný obraz působení významného slovenského politika, klíčové osobnosti Pražského jara.

Spisovatel Pavel Kosatík připravil pro Českou televizi devět scénářů seriálu České století, ve kterém jsou představeny události českých dějin. Zatímco na obrazovku dílo převedl režisér Robert Sedláček, komiksového zpracování se ujali čeští výtvarníci

Šestou dekádu dvacátého století si nejčastěji spojujeme s pražským jarem roku 1968, to ovšem bylo vyvrcholením déle trvajících procesů, které tak můžeme analogicky nazývat „předjařím“ .

Česko-anglická publikace přináší všechna zásadní dostupná svědectví o Ryszardu Siwcovi, devětapadesátiletém polském občanovi, který se 8. září 1968 na varšavském stadionu zapálil na protest proti srpnové okupaci Československa.

Autorka ve velkoformátové publikaci na 158 stranách soustředila fakta a dokumenty z tisku, které poskytují ucelený obraz o lidech, společnosti, politické reprezentaci a představitelích a jejich činech v pohnutých srpnových dnech.

Srpen 1968 byl měsícem plným emocí, pocitů křivdy, bolesti, pohrdání, nenávisti, hrdinství, solidarity a hlasu hodnot úměrných ceně vlastního života; provázela jej i smrt. To vše tehdy zachytil Jiří Všetečka na svých fotografiích.

Životní příběhy účastníků protestů proti okupaci Československa v roce 1968 ze zemí Varšavské smlouvy ožívají v obsáhlém souboru rozhovorů, který edičně sestavil Adam Hradilek.

Dokument připomíná některá známá fakta, ale obsahuje i dosud nezveřejněné podrobnosti o tom, jakým způsobem se televizní pracovníci podíleli na informacích o vývoji politických událostí v letech 1968 a 1969.

Během sedmi dnů srpna 1968 pořídil tehdy třicetiletý Josef Koudelka jedinečnou sérii fotografií zachycujících invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, kterou se později podařilo tajně vyvézt ze země.

Beletristické zpracování osudů důstojníka Československé lidové armády, který nesouhlasil se "vstupem vojsk", čili okupací v roce 1968.