Všichni vědí, co je oukrop, šnitlík, prdelačka, babské ucho, vejmrda či cmunda. Máme možná pocit, že nás žádné tradiční jídlo nemůže překvapit. Ale co třeba kaprové mléko, třebule, kundrábek, panádl nebo gerštl?
Je to více než dva tisíce let, kdy v nynější českomoravské kotlině žijí dva příbuzné kmeny Boiů. Mají své druidy, zvyky, bohy a rituály a jsou mírumilovní. Raději pracují, než bojují, ale jejich životy jsou ohroženy silnou migrací Germánů.
Kniha vás uvede do kuchyní našich babiček i jejich babiček, a někdy až do 16. století. Ale hlavně vám ukáže, jak se různé recepty proměňovaly v běhu času, protože pro každý tradiční pokrm najdete recept nejenom z dob dávno i nedávno minulých.
Ubíral by se svět stejným směrem, pokud by byl vynalezen lék na rakovinu? Lidstvo mělo možnost několikrát zaregistrovat, že tu a tam se možná objevil lék na nemoc, jež decimuje lidstvo již od nepaměti.
Říká se, že život je boj, výzva nebo vražedná hra (kdopak ji s námi asi hraje?). Každopádně je život vážná věc. Natolik vážná, že si z něj musí člověk umět utahovat, aby ho ve zdraví přežil.
Všichni vědí, co je oukrop, šnitlík, prdelačka, babské ucho, vejmrda či cmunda. Máme možná pocit, že nás žádné tradiční jídlo nemůže překvapit. Ale co třeba žufeň, pupičky, podpoušťka, manzelbaba nebo gerštl? Používáte často tráj, ošlejch či demuť ?
Jaroslav Vašák (nar. 1947) přináší první díl z celkem pětidílného seriálu kulinářských zajímavostí. Kniha je určena jak pro nejširší veřejnost, tak i pro milovníky gastronomické historie dávné i nedávné.
Sbírka „rozverné akční poezie“, veselý, přátelsky zákeřný humor Vás jistě nejen potěší, ale velmi často i pobaví a rozesměje. Tyto básně nemají téměř žádnou konkurenci, neboť v této i předchozí době na to nebylo vhodné „klima“.
Když se sejdou spisovatel, sochař a malíř a dáma s rozhledem, pak se vedou zajímavé řeči. V knize Symposion – svým názvem odkazující na diskuse starořeckých filozofů – zachytil Miroslav Jandovský své rozhovory se sochařem Miloslavem Chlupáčem.
Pravdivý příběh krásné a rozumné fenky jménem Dášenka (ano, jako ta Čapkova), která byla dohnána k rozhodnutí, že nebude patřit nikomu; že bude svoje paní.
Bezdomovcem se dnes stane člověk poměrně snadno. Může se však ztratit sám v sobě? Dva rozdílné hrdiny k sobě svede náhoda. Tam, kde jeden nachází sílu, aby se vrátil zpátky k původnímu životu, druhý se řítí na dno.
Spisovatel středního věku poněkud tápe v profesním i milostném životě: po opuštění akademické půdy nemůže najít práci, jeho milenecký vztah k bulharské, poměrně nekonvenční malířce Eli prochází jednou krizí za druhou,...
Konec socialismu v Čechách se hlásí ve veřejném vystoupení učitele filozofické fakulty UK, jež vyvolá nadšení u studentů a zděšení u jeho nadřízených a zejména stranického aparátu KSČ.
„Minulý čas hledejme v tom našem. On totiž nikdy nepominul, pouze plynule vstoupil do času přítomného.“ Paměť mého města předkládá čtenáři pohled do historie, té nejstarší i nedávno minulé.
Mladí pánové z Prahy, budoucí právník a čerstvě jmenovaný profesor gymnázia, jedou za svým kamarádem na venkov.Nerušený prázdninový pobyt na venkově 19. století v hájovně nedaleko Třeboně jim zpestří takřka detektivní vyšetřování případu krádeže.
Požehnaný rok zavede čtenáře do jihočeské Třeboně roku 1725. Město i jeho obyvatelé se pomalu vzpamatovávají z ničivého požáru. Setkáme se s osudy Tomáše Šlupky, syna místního pekaře, který zběhl ze studií teologie.
Občas se stane, že se zakousneme do zralého plodu pouze proto, abychom zjistili, že je skrz na skrz zkažený a svírá náš slabý žaludek. Stejně jako tichá hrůza, která plíživě proniká do našich životů dříve, než si to vůbec stihneme uvědomit.
