Alyho kniha, jež vzbudila nejen v Německu nebývalý ohlas, je věnována obyčejným Němců v letech 1933–1945. Hlavní důraz je v ní položen na sociální aspekty národně socialistického režimu a na jeho snahy získat obyčejné Němce na stranu nacistů.
Kniha se věnuje několika důležitým aspektům ambiciózního projektu tzv. "zdravotní policie". Tento osvícenský pojem bychom dnes mohli přeložit výrazy jako "veřejná hygiena" nebo "sociální medicína".
Tématem knihy jsou polsko-židovskéh vztahy během druhé světové války i krátce po ní – zabývá se přejímáním židovského majetku Poláky, líčí zoufalou situaci Židů na polských vesnicích, konfrontuje jejich osudy s lidskou chamtivostí a antisemitismem.
V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
Britský historik Christopher Hibbert vykresluje rozporuplnou osobnost italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho s mimořádnou pečlivostí, zároveň čtivě a poučeně, jak je ostatně jeho zvykem.
Přestože je Francesco Petrarca jednou z klíčových postav dějin evropské kultury a přátelil se s Karlem IV. a jeho dvorem, tato připravovaná monografie bude vůbec první petrarkovskou monografií v českém jazyce.
Stopováním geneze historického povědomí a kulturní paměti v této knize František Graus předběhl dnes velmi moderní bádání o místech paměti a politice paměti.
Kniha se zaobírá historiografickým směrem duchových dějin, jak se rozvíjely zejména v německém prostředí pod názvem Geistesgeschichte a v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou.
V jedné ze svých nejslavnějších prací anglický historik představuje lidovou kulturu raně novověké Evropy jako celek. Přitom ukazuje, že její podoby byly výrazně formovány sociálními podmínkami, v nichž vznikaly, a kolektivními představami.
Příspěvek k historiografické problematice, zabývající se otázkou "ohlasů" Francouzské revoluce v českém a moravském prostředí, k otázce recepce revolučních myšlenek a ideálů.
Křížová výprava proti albigenským představuje jeden z prvních příkladů systematického boje křesťanské většiny proti křesťanské herezi, jež ohrožovala středověkou společnost v jejích samotných základech.
Vzhledem k autorově důvěrné znalosti skladatelova života i díla jde opět o mimořádný portrét skladatele s českými kořeny, které se nepopiratelně odrazily i v jeho tvorbě.
Dosud nepublikovaný text jednoho z nevýznamnějších českých historiků. Jedná se o původní, nedávno nalezenou verzi slavného díla Kniha o kosti, kterou napsal Josef Pekař roku 1909, dal ji vysázet a pak ji zdánlivě od základu přepracoval.
Známý francouzský historik na základě bohatého souboru středověkých pramenů ve své práci zkoumá vznik učení o trojím lidu, jeho intelektuální zázemí, pronikání do obecných představ o božském uspořádání tehdejšího světa.