Historické edice Argo

Kniha se zabývá postupným procesem dekriminalizace sebevraždy od konce 17. do konce 19. století.

Kniha se zaobírá historiografickým směrem duchových dějin, jak se rozvíjely zejména v německém prostředí pod názvem Geistesgeschichte a v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou.

Kniha „Domů do říše“ zkoumá vývoj na územích, která byla na podzim 1938 odtržena od Československa a posléze se z nich stala Říšská župa Sudety.

Knihu lze vnímat jako příběh středověkého židovstva a je současně i barvitým vykreslenímdůležitých aspektů každodenního života v Evropětéto doby.

Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty.

Poutavě napsaná biografie Hermanna Göringa, jenž svým intelektem přesahoval většinu tvůrců a ideologů nacistického režimu, si klade za cíl ozřejmit všechny stránky života muže, který se za své činy musel zodpovídat před Norimberským soudem.

První velká a oceňovaná monografie našeho druhé prezidenta.

Kniha předního britského historika z je věnována otázkám rozvoje finančního hospodářství, měnového systému a ekonomickým recesím v 19. a 20. století. Jak změnila moc peněz mentální chování lidí? A jak ekonomika zvítězila nak politikou klasického 19. věku?

Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozšíření knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství.

Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.

Rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století.

Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese na její prehistorii nahlíží očima obyčejných sudetských Němců.

Kniha se věnuje několika důležitým aspektům ambiciózního projektu tzv. "zdravotní policie". Tento osvícenský pojem bychom dnes mohli přeložit výrazy jako "veřejná hygiena" nebo "sociální medicína".

Kniha, v níž autor rekonstruuje události z konce 16. a z poloviny 17. století a vrhá nové světlo na obecný problém čarodějnictví.

Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi.

Přestože je Francesco Petrarca jednou z klíčových postav dějin evropské kultury a přátelil se s Karlem IV. a jeho dvorem, tato připravovaná monografie bude vůbec první petrarkovskou monografií v českém jazyce.

Autor zkoumá zrození a vývoj milenaristických a apokalyptických představ, jež ovládaly lidskou mysl od pozdní antiky až po osvícenské 18. století.

Dosud nepublikovaný text jednoho z nevýznamnějších českých historiků. Jedná se o původní, nedávno nalezenou verzi slavného díla Kniha o kosti, kterou napsal Josef Pekař roku 1909, dal ji vysázet a pak ji zdánlivě od základu přepracoval.

V monografii Mezi Východem a Západem autorka zkoumá krátké, avšak politicky i společensky významné období mezi koncem druhé světové války a převzetím moci komunisty v únoru 1948.