Historické edice Argo

Kniha je věnována utváření se kolektivní paměti komunismu v českých zemích v 90. letech 20. století. Autorka zde zkoumá nesnadné vyrovnávání se české společnosti s minulostí, limity pojímání komunismu jako totalitní ideologie.

Soubor esejů světově uznávaného francouzského medievalisty z období 60. a 70. let. Jejich vzájemný svorník představují dějiny mentalit a témata inspirativně ohledávající problémy středověkého vnímání času, prostoru, zbožnosti, pověrečna a zázračna.

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.

Přestože je Francesco Petrarca jednou z klíčových postav dějin evropské kultury a přátelil se s Karlem IV. a jeho dvorem, tato připravovaná monografie bude vůbec první petrarkovskou monografií v českém jazyce.

Kniha „Domů do říše“ zkoumá vývoj na územích, která byla na podzim 1938 odtržena od Československa a posléze se z nich stala Říšská župa Sudety.

Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923.

Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.

Stopováním geneze historického povědomí a kulturní paměti v této knize František Graus předběhl dnes velmi moderní bádání o místech paměti a politice paměti.

Kniha reprezentuje soubor autorových studií, v nichž se v posledních dvou desetiletích z mnoha úhlů a perspektiv věnoval problematice především české historiograe.

Kriticky napsaná a faktograficky bohatá kniha je věnována osobě nacionálně radikálního předválečného sudetoněmeckého politika K. H. Franka.

Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku.

Základním tématem této knihy je ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848.

Polský historik zasvěceným způsobem zkoumá podobu učení o trojím lidu v českém prostředí 14. a 15. století, tedy v době, kdy již v západní Evropě poněkud ztrácelo na síle.

Knihu lze vnímat jako příběh středověkého židovstva a je současně i barvitým vykreslenímdůležitých aspektů každodenního života v Evropětéto doby.

Poutavě napsaná biografie Hermanna Göringa, jenž svým intelektem přesahoval většinu tvůrců a ideologů nacistického režimu, si klade za cíl ozřejmit všechny stránky života muže, který se za své činy musel zodpovídat před Norimberským soudem.

Známý francouzský historik na základě bohatého souboru středověkých pramenů ve své práci zkoumá vznik učení o trojím lidu, jeho intelektuální zázemí, pronikání do obecných představ o božském uspořádání tehdejšího světa.

Francouzský historik dokázal jako jeden z prvních aplikovat metodické postupy školy Annales na moderní společnost 18. a 19. století. Jeho prozatím nejuznávanější práce je věnována zdánlivě odtažitému tématu – dějinám pachů.

Kniha předního polského bohemisty je poutavým a jedinečným pokusem o zachycení obrazu dějin a kultury rytířů–vojáků.

Opavský historik Martin Čapský se ve své práci, která vědomě navazuje na jeho synteticky pojaté výklady Dějin Slezska, pokouší odhalit mechanismus formování se Slezska jako svébytné země.

Kniha jako celek tak představuje originální příspěvek ke zkoumání čtyřiceti let komunistické diktatury v Československu a promýšlení jejího původu, povahy, proměn a dědictví.