Tato kniha popisuje hrdinné francouzské obránce, především ale příslušníky Francouzské cizinecké legie, v nejhorší bitvě novodobých dějin kdesi uprostřed indočínské džungle: Dien Bien Phu.
Čtyřicátý svazek přináší rozsáhlou studii věnovanou detailnímu rozboru doposud v literatuře opomíjeného misálu kláštera v Opatovicích či články o latinských rukopisech Herbáře Křišťana z Prachatic,...
Katalog ke stejnojmenné výstavě v Galerii Roberta Guttmanna představuje různé podoby jedné z nejstarších forem knihy, svitku, jak dodnes žije v židovském náboženství a kultuře.
Švýcarský spisovatel Benjamin Vallotton vzdal hold rodnému kraji své matky, alpskému údolí Fressinières ve francouzském kantonu Hautes-Alpes, kam se sám uchýlil v době německé okupace Francie.
Stejně jako ve většině Amannovy tvorby nesoucí autobiografické rysy autora jsou i v knize Zabít matku ústředními motivy smrt jakožto utrpení, završení (nebo také vykoupení) a vztah syna a matky.
Kája se u svých lidí má opravdu dobře. A když se má člověk, tedy promiňte, pejsek, má moc dobře, tak si někdy začne jen tak snít, že by se mohl mít líp. Ale ono to tak nemusí dopadnout, takže je nakonec rád, že se z toho snění zas probudí.
Lidská víra významně ovlivňuje činnost politických stran, církví, ekologických organizací i vědeckých skeptiků. Víra je emocionální stav, díky kterému jednáme podle psychologie davu. Kniha se zabývá psychologickými a sociologickými aspekty lidské víry.
Nejúspěšnější, částečně autobiografická novela španělského spisovatele Julia Llamazarese je poetickou, lyrickou kontemplací o samotě, času, šílenství a smrti.
Nekonvenčně pojatá, dvoujazyčná (čeština/angličtina) publikace, vydaná k mezinárodnímu výstavnímu projektu "Hermovo ucho/Rosenbergovo muzeum", se dvěma eseji od kurátora Jozefa Cseresa a jeho vtipnými komentáři k vystaveným, barevně reprodukovaným dílům.