Jiří Pelikán

Záznam jednání mimořádného sjezdu Komunistické strany Československa, který se sešel následující den po sovětské okupaci – 22. srpna 1968 – v jedné z budov továrenského komplexu ČKD v Praze-Vysočanech.

Jeden z nejvýznamnějších představitelů československého exilu po roce 1968 vypráví italskému novináři o složitém politickém zákulisí a podrobnostech, jejichž význam se ukazuje teprve v souvislostech.

Souborná korespondence mezi Františkem Janouchem a Jiřím Pelikánem z let 1974–1993 je záznamem mnoha nevšedních příběhů. V osmdesáti čtyřech dopisech dokládá významnou etapu naší moderní historie: aktivity československého exilu.

Dopisy dvou osobností českého posrpnového exilu jsou především kronikou exilového časopisu Listy, současně podávají obraz vzajemných vztahů mezi Čechoslováky v zahraničí i domácím disentem a jejich společného úsilí o návrat svobody.

Publikace je úvodem do vědecké analýzy různých pedagogických jevů. Těžiště knihy spočívá ve vysvětlení procesu výzkumu, od formulace problému až po zpracování dat získaných výzkumným šetřením. Představeny jsou i konkrétní výzkumné metody a techniky.

Publikace je pokračováním řady autorových prací o výchově. V tomto případě je pokusem o hledání integrovaných kvalit lidské sobnosti, ovlivňujících její celkový rozvoj.