Alena Zemančíková

Ženy i muži v této knize stojí na rozhraní svých životů. Dosavadní jejich část, prožitá v nadějích, usilování a touze po uplatnění, se završila. Ta, která leží před nimi, bude mnohem těžší.

Kniha Zpětné zakreslení cesty, v níž vyprávíme příběh Činohry Národního divadla od konce roku 1989 až do roku 2015, sleduje, jak se společenské události promítaly do divadelního organismu a jevištního díla.

Do pohraničí se v padesátých letech odcházelo kvůli bytu, práci, utíkalo se sem před životními pády a manželskými krachy. Postavami této knihy jsou lidé, kteří zde v době nesvobody hledali nekonvenční život, jiné možnosti a nezávislost.

Mařence je pět a Čendovi šest roků a bydlí spolu ve starém plzeňském činžáku. Jednoho dne najdou u popelnice medvěda a poklad. A než se rok s rokem sejde, prožijí spolu nečekaná dobrodružství.

Soubor povídek.

Mezigenerační konflikty a rodinné problémy odhalují autoři už jedenáctého souboru edice Česká povídka (Irena Obermannová, Eva Hauserová, Ivan Klíma, Edgar Dutka, Jan Balabán a další.)