Ladislav Benyovszky

Více než dvě století se v Evropě formuje filozofické myšlení, které nevidí originální a autentické postavení člověka v produktivním, vše do sebe zahrnujícím přetváření přírody, nýbrž v tom, že člověka je zapotřebí, mají-li země, nebesa, božství ...

Tradiční evropská filosofie, tzv. metafysika, vychází ze zdánlivě samozřejmého přesvědčení, že to vprostřed čeho člověk stojí a s čím se setkává, tzv. svět, je povahy celku vznikajících a zanikajících „věcí“, či „entit“.

Sborník textů, který držíte v ruce, zachycuje pomyslný šepot, jenž už několik staletí šveholí mezi východními tradicemi buddhismu a naslouchajícími českými adresáty.

Dopisy z izolace vznikaly v první polovině roku 2021, kdy byly z důvodu covidové pandemie uzavřeny veškeré školy a výuka se většinou odehrávala online, bez osobního kontaktu se studenty.

Předkládaná kolektivní monografie seznamuje čtenáře se specifickým výsekem z německého filosofického promýšlení otázek spjatých s bohy, božstvím a jejich vztahem k člověku.

Sedmý svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum obsahuje v hlavním bloku šest malých studií k otázce zla.

Studie "Jest duše cizinkou na této zemi" sleduje Heideggerovo chápání odloučenosti (Abgeschiedenheit), s cílem přiměřeně položit a zodpovědět otázku po vztahu toho myšlení (Denken).

V centru Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum pro rok 2016 stojí obsáhlejší studie Roberta Kanócze, která je pozoruhodnou diskusí možností a dosahu nejzákladnějších ontologických východisek.

Jádrem pátého svazku Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum (2015) je reflexe prof. Kennetha Maly nad problematikou Heideggerových Beiträge (1936/38).

České slovo „svět“ znamenalo původně „světlo“ a „svit“ patří ke slovesu „svítit“. Slovo „světasvit“ vyslovuje proto znovu svět v jeho počátečním významu, vyslovuje ten svět, v němž žijeme a umíráme, ten, který je překryt a zastřen určeními vesmír.

Tři studie k problematice naladění (Befindlichkeit, Stimmung) ve filosofii Martina Heideggera.

Ve třetím díle studií Časovost a smrtelnost jsou předloženy tři vhledy do Heideggerovy myšlenkové cesty.

Patočkův esej Nadcivilizace a její vnitřní konflikt, vytvořený zřejmě v padesátých letech 20. století, patří k jeho nejbohatším a nejaktuálnějším textům; mezi filosofickými diagnózami doby, napsanými ve 20. století, zaujímá nesporně jedno z čelných míst.

Široce koncipovaná vysokoškolská učebnice filosofie.

Původní monografie promýšlí základní problémy Heideggerovy pozdní filosofie.

Kniha podává ucelený úvodní přehled o problematice a povaze západoevropského filosofování.

Studie věnovaná Hegelově pojetí bytí a interpretaci ontologické skladby přítomnosti.