Martin Žemla

„Německá mystika“ představuje unikátní fenomén evropských duchovních dějin. Zrodila se ve vrcholném středověku a významně ovlivnila myšlení v dalších staletích. Kniha podrobněji zkoumá nejvýznačnější autory a díla.

Stejně jako předchozí svazky přináší i tento svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum řadu studií, experimentálních textů a nárysů z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla.

Paracelsus, vlastním jménem Theophrastus Bombastus von Hohenheim (1493—1541), je jedním z nejvýznamnějších lékařů a přírodních filosofů renesance.

Předkládaná kniha je prvním uvedením do renesanční nauky o „signaturách věcí“ (signatura rerum) v českém jazyce. Součástí knihy je antologie, v níž jsou v překladu zpřístupněny některé zásadní pasáže z děl Paracelsa, Valentina Weigela, ...

Kniha je zamyšlením nad dílem pozoruhodného a mimořádně vlivného teosofa a mystika Jakuba Böhma (1575–1624).

Dialog Asklépios bývá řazen mezi tzv. filosofická hermetika. Podobně jako texty tzv. Corpus Hermeticum, které autor prokazatelně znal, netvoří jednotný myšlenkový celek, ale shrnuje v podstatě všechny aspekty antického hermetismu.

Heterodoxní luteránský pastor Valentin Weigel (1533-1588) patří k vlivným, u nás všakdosud nepříliš známým postavám německého myšlení ve století reformace.

Publikace nemá ambice být vyčerpávajícím popisem a analýzou vývoje antropologických názorů ve starších dějinách filosofie. Jejím cílem je spíše přiblížit čtenáři některé způsoby tázání po člověku v daných epochách.