Edice Depozitář

Milena Jesenská (1896–1944) se prosadila zejména jako novinářka, od začátku dvacátých let přispívala svými sloupky a fejetony do Národních listů, Lidových novin...

Druhý díl pamětí novináře a spisovatele Karla Horkého (1879–1965) začíná obdobím, kdy v letech 1907–1909 působil jako redaktor týdeníku Národní obzor.

Člověk prožívá svou viditelnost dvojím způsobem: jako ohrožení a jako nepřirozenost. Obojí podněcuje snahu hledat svou pravou podobu a zároveň se utvářet podle vlastních představ.

Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky

Karel Horký (1879–1965) je znám především jako novinář a fejetonista, byl rovněž autorem několika dramat a vydal čtyři knihy básní. První díl jeho dvojdílných pamětí začíná líčením dětství prožitého ve východočeském městečku Ronově nad Doubravou.

Monografická studie popisuje vzácný exemplář starého tisku Dantovy Božské komedie (Benátky: Francesco Marcolini, 1544) z knihovny Jaroslava Vrchlického (1853–1912) získaný pro Památník národního písemnictví antikvárním nákupem v Berlíně.

Zdeněk Kalista (1900-1982) je znám především jako historik a v menší míře i jako básník.

Je až s podivem, jak malou pozornost dosud věnovali literární historici (a to nejen v Čechách) tradičnímu perikopnímu systému. Přitom evangelijní čtení na jednotlivé neděle a svátky přímo či nepřímo ovlivňovala tematiku většiny kázání.

Tato publikace přináší ucelený materiál z literárního archivu Památníku národního písemnictví, soubor dopisů Bedřicha Hrozného literárním osobnostem, z nichž nejrozsáhlejší je adresován jeho blízkému příteli Otokaru Šimkovi.