Kniha obsahuje soubor editovaných rozhovorů s aktéry polistopadové transformace české ekonomiky, s deseti muži a jednou ženou, který je nejen reflexí samotného transformačního období devadesátých let 20. století, ...
Kniha, zpracovaná s využitím velkého množství archivních pramenů, z větší části dosud nepublikovaných, souhrnně pohlíží na problematiku založení a rozvoje námořní plavby v bývalém Československu.
Jméno Huga Vavrečky (1880–1952), novináře, diplomata, ředitele firmy Baťa, ministra
propagandy a dědečka bratrů Havlových, zaznívá v české historiografii spíše okrajově.
Kniha se zabývá dosud spíše opomíjenou problematikou služebních cest do zahraničí v éře lidově demokratického a posléze socialistického Československa. Součástí publikace jsou dobové fotografie.
Soubor esejů Alessandra Portelliho nabízí konečně i českým čtenářům inovativní přístup k orální historii s interdisciplinární a multikulturní perspektivou.
Kniha se věnuje tématu transformace firemní kultury v českém prostředí, konkrétně v tuzemských pobočkách zahraničních korporací, jež byly nově zakládány po roce 1989 a staly se vzorem pro etablování „západní“ firemní kultury v tuzemském kontextu.
Kolektivní monografie Turistická odysea představuje zásadní posun v bádání o různých formách a podobách cestovního ruchu v předlistopadovém Československu.
Monografie se snaží čtenáři přiblížit život významného pokračovatele rodu, ale též vědce, intelektuála a autora, který se pohyboval v několika různých, zdánlivě nesourodých prostředích, na pomezí oficiální a neoficiální sféry.
S chalupařením se přímo či zprostředkovaně setkala většina české populace. Trávení volného času v objektech tzv. druhého bydlení je považováno za přirozenou součást životního stylu především městského obyvatelstva.
Kolektivní monografie Příběhy (ne)obyčejných profesí představuje osudy a vzpomínky mužů a žen vykonávajících několik zdánlivě „obyčejných“ profesí (armáda, bezpečnost/policie, hasiči, pohostinství, maloobchod, zdravotnictví, výtvarné umění atd.)
Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků.
