Edice Dějiny českých zemí

Syntetické zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války.

Autor si vedle politiky, válek a hospodářství všímá i kultury a umění baroka, rokoka a klasicismu, rozvoje vědy a techniky i nastupující industrializace a počátků národního obrození, módy a životního stylu.

Dosud nejúplnější pokus o rekonstrukci takzvaného Číhošťského zázraku. Dodnes nevyjasněná je role STB, která umučila katolického kněze, pátera Josefa Toufara. Autor shrnul všechny dostupné prameny včetně výslechových protokolů a dobových svědectví.

Druhý díl historické práce přibližuje především dějiny 9. a počátku 10. století, tedy zejména vznik, rozmach a nakonec pád Velkomoravské říše.

Druhý díl lucemburské éry je zasvěcen především vládě Václava IV. a Zikmunda Lucemburského a neklidné a rozporuplné době husitské.

Kniha podává podrobný popis období prvních deseti let od vzniku samostatného Československého státu.

Požár, jehož hašení chvílemi připomínalo drama, chvílemi grotesku, stál u zrodu nebývalého národního vzepětí, které v letech 1881-1883 umožnilo znovuvybudování Národního divadla v Praze.

Kniha navazuje na 1. díl knihy České země za posledních Přemyslovců, který se věnuje období mezi lety 1192 – 1253 a přináší politické, sociální, hospodářské a kulturní dějiny českého 13. století.