Edice Střed

Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.

Světoznámý vědec zve čtenáře na vzrušující cestu za kvantovou výpočetní technikou, jež slibuje bezprecedentní nárůst výpočetního výkonu a umožní pokrok ovlivňující všechny aspekty našeho každodenního života.

Esej jednoho z největších matematiků tohoto století se zamýšlí nad krásou matematiky a smyslem matematikovy práce. Přibližuje stylem přístupným i pro laiky, co je obsahem matematické analýzy a jaký význam má v matematice lidská tvořivost.

Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným dílům té doby. Její téma je však prastaré, jako první je pojednal již Aristotelés.

Autor se zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu – tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé sm

Třetí vydání úspěšné knihy Alexandra Mitrofanova z roku 2021, nominované na Magnesii Literu v kategorii Publicistika, v níž autor popisuje jevy typické pro současnou ruskou společnost a politickou sféru a dokládá je na nedávných událostech.

Obrovský počet dětí na celém světě vyrůstá bez otce. Luigi Zoja zkoumá příčiny tohoto jevu a vysvětluje jeho podíl na sociálních a psychologických problémech lidstva.

Světoznámý astrofyzik nás tentokrát zve na pátrání po dokonalé rovnici, která by pomohla odhalit nejhlubší tajemství našeho světa a celého vesmíru.

Tesařova studie Mnichovský komplex, pocházející z roku 1989 a určená původně pouze pro okruh přátel, nastavuje zrcadlo především stereotypům a hluboce zakořeněným mýtům v české národní sebereflexi.

Výbor z básnické tvorby Maxe Broda (1884–1968) vzdává hold umělci, jehož lyrika, čítající na pět set básní, je v Čechách téměř neznámá.

Kniha v dialogické formě mapuje dějiny moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je chápali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. století až do počátku 21. století.

Renomovaná německá myslitelka a politoložka hledá odpovědi a snaží se pojmy národ a Evropa zasadit do společného kontextu.

Cyklus povídek Cestou životem vznikal v průběhu autorčiny dosavadní literární a životní pouti s cílem zbavit zapomenuté lidské osudy pomíjejícnosti. V jistém smyslu jde také o autobiografický román v příbězích, ačkoli autorka sama zůstává v pozadí.

V románu Anglické roky Norberta Gstreina se vypráví zpola detektivní příběh odehrávající se dílem během druhé světové války ve Velké Británii.

Novela Mlha nad Iquique vypráví o nefungující rodině z pohledu mladého chlapce, studenta žurnalistiky, vyrůstajícího s rozvedenou matkou v chudých poměrech. Autorův styl je stručný a přesný, odrážející osiřelost vypravěčova života.

Vzpomínková próza Portréty v ostnatém drátu vyšla až po jeho smrti v roce 1984 v Paříži. Jeho svědectví z břežněvovských lágrů je básníkovou variantou Dostojevského Zápisků z Mrtvého domu a barvitě v nich líčí život v pracovním táboře na Sibiři.

V novele Most přes řeku Něroč líčí Cypkin své dětství v předválečném Minsku a tragický obraz útěku stovek tisíc lidí v červnu roku 1941 z Minsku, který vzápětí padnul do rukou německých okupantů.

Výbor z Heyseho básnické tvorby, který sestavila a přeložila Zlata Kufnerová, podává představu o celém autorově básnickém díle a jeho vývoji.

Novela Nejsem Rus je napsána živým jazykem a ukazuje tápání dnešní ruské inteligence i obyčejných Rusů; nutí k zamyšlení nad současným Ruskem a jeho budoucností.

V románu Staří mistři (1985) přivádí slavný rakouský spisovatel Thomas Bernhard (1931–1989) takřka k dokonalosti svou literární metodu zobrazení světa. Základní téma celého svého díla – je to komedie? je to tragédie?