Edice Studie a prameny k dějinám myšlení v českých zemíc

Svazek vůbec poprvé přináší kritickou edici a překlad dochované učenecké korespondence významného vědce, profesora medicíny a hodnostáře pražské univerzity Jana Marka Marciho z Kronlandu (1595–1667), ...

Filosof Ladislav Hejdánek se kromě badatelských aktivit silně veřejně angažoval, což se podle režimu, který zrovna vládl, projevovalo různě – od zakládání a vedení občanských iniciativ přes pokusy o dialog s vládnoucí garniturou ...

Autoři knihy zkoumají problematiku šíření znalostí v předmoderní společnosti na příkladu čtyř mimořádně úspěšných středověkých děl, která sledují ze všech perspektiv, jež dochovaný materiál umožňuje.

Erazim Kohák (1933–2020) patřil k nejvýznamnějším postavám české filosofie druhé poloviny dvacátého století, v letech 1949–1990 žil v nuceném exilu ve Spojených státech amerických. Kniha představuje systematický a zároveň čtivý úvod do jeho filosofie

Jednání Čechů s basilejským koncilem lze označit za vrcholný okamžik husitské revoluce. V knize se těší pozornosti počáteční fáze této mimořádné dějinné události.

Literatura, která vznikala v českých zemích ve vrcholném středověku, se ke svým příjemcům nedostávala vždy jen ve formě zapsaného textu.

Práce se věnuje pojmu evidence v textech J. A. Komenského. Není však úzce koncipovanou studií k dějinám pojmu, usiluje naopak o představení širokých kulturních podmínek, jež umožnily jeho konjunkturu.

Studie zahrnuté v tomto svazku jsou shromážděny u příleži¬tosti životního jubilea, devadesátých narozenin Josefa Zumra.

Nejpozději počátkem šedesátých let 17. století dospěl Komenský ve svých pansofických snahách k myšlence sestavit výkladový slovník, který by přinášel definice všech důležitých pojmů z oblasti vědění.

Pracovní analýza (1969) představuje jednu z nejrozsáhlejších teoretických prací Egona Bondyho a je vůbec nejrozsáhlejší prací, v níž se Bondy věnuje analýze tehdejšího politického systému.

Předkládaná publikace se zaměřuje na jednu z nejvýraznějších etap dialogu mezi marxisty a křesťany, jež spadá do 60. let 20. století, přičemž zvláštní pozornost je věnována situaci ve střední Evropě a zejména v tehdejším Československu.

Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit.

Tato kniha je završením autorova dlouhodobého zájmu o vznik a vývoj české a slovenské environmentálně zaměřené filosofie.

Kniha představuje českou utrakvistickou církev 15. a 16. století jako pozitivní příklad možnosti spojení tradičního pojetí křesťanského vyznání a rituálu s liberálním pojetím správy církve a s tolerancí k zastáncům méně ortodoxních názorů a praktik.

T. G. Masaryk je všeobecně uznáván jako politik a státník, avšak jako filosof je považován za prakticky zaměřeného eklektika. Tato kniha ukazuje významné aspekty Masarykovy teoretické filosofie.

Tři studie věnované rozboru nedopovězených pasáží Máchova deníku, strukturální analýze verše Máje a sémiotice těla v Máchově básnické výpovědi.

Univerzitní profesor Karel Vorovka patřil v první třetině 20. století k nejvýraznějším představitelům české filosofie. Kniha podává ucelený výklad o jeho životě a díle.

Na přelomu 14. a 15. století přeložil nejvýznamnější český literát středověku Tomáš ze Štítného do staročeštiny tehdy velmi aktuální vize svaté Brigity Švédské (1303-1373). Předkládány jsou dvě verze tohoto překladu.

Publikace obsahuje autobiografii významného českého filosofa Augustina Smetany (1814–1851), dosud nepublikované Smetanovy poznámky k německé filosofii klasického období (od Kanta po Hegela a Herbarta) a ukázky ze Smetanovy korespondence.

Myšlenkové podoby českého anarchismu, jeho utváření a proměny jsou v této knize sledovány v rozmezí od 80. let 19. století do poloviny 20. let 20. století.