Edice LIMES

Kniha renomovaného cambridgeského historika, předního představitele vlny "nové historie", se zabývá změnami statutu vědění a poznání v raně moderní době.

Peter Burke touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".

Zásadní studie kanadské literární teoretičky Lindy Hutcheonové vyšla poprvé v roce 1988 a ve svém popisu fenoménu postmodernismu, zaměřeném zejména na oblast historiografické metafikce...

V úvaze na pomezí filologie, filosofie a básnictví Klossowski Nietzscheho představuje jako pisatele, který promýšlí i sebe sama – své iluzivní já – coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů.

Nejen jednotlivci, ale i celé kultury si uchovávají vzpomínky, vytvářejí svou "paměť". Zakládají tak svou identitu a legitimitu, potvrzují své cíle.

Trojice extrémních psychických situací – blud, posedlost a noční můra – z trojí hermeneutické perspektivy a tři způsoby performativního "čtení", jež jsou ovšem pointována výraznou jednotící myšlenkou

Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim.

Ústředním tématem je zásadní rozdílnost mezi kulturou založenou na mluveném slově a kulturou psanou, mezi písemným vyjadřováním a oralitou.

Obsahem publikace je problematika dobytí Ameriky a hlavním tématem je setkání Evropanů s jinakostí reality Nového světa. Autor ukazuje, že střet civilizací se ze strany Evropanů rozhodně nevyznačoval porozuměním pro obyvatele Ameriky.

Soubor patnácti prací známého multioborového vědce, vzniklých v 60.–80. letech 20. století.