Zlodějka knih

(...) Markus Zusak tuto knihu, původně určenou pro dospívající čtenáře, vydal již v roce 2005 a prakticky okamžitě se stala bestsellerem, který nadchl kritiky a přitáhl dospělé milovníky literatury. O tom dosti výmluvně svědčí skutečnost, že se románu již po celém světě prodalo přes milion výtisků. (...) příběh dívky Liesel, který Markus Zusak předkládá, je totiž dojemný, působivý, ale stejně tak znepokojivý tím, jaké otázky nakonec v člověku vyvolává. Toho efektu autor dosáhl především díky skvostně propracovaným postavám a citu, s jakým se mu daří stavět vedle sebe situace z běžného života - radosti a strasti dospívání, život v domácnosti, která má hluboko do kapsy - s extrémními zážitky vyvolanými válkou, jako jsou pochody Židů do koncentračního tábora, nálety či rozpolcené nálady ve společnosti.

(...) Autor se vrátil do doby druhé světové války, a to přímo do epicentra. Snažil se o maximální věrohodnost. Oba jeho rodiče jsou původem Němci, a přestože zažili válku jen jako malé děti, představovali pro něj zásadní zdroj inspirace. Další informace navíc získával z fondů Židovského muzea v Sydney a v Mnichově, Australského válečného památníku a z mnichovského městského archívu. Téma války se v literatuře často opakuje. Zusakova kniha se liší především výběrem vypravěče. Příběhem o ztrátách a bolesti provází nejpovolanější osoba - Smrt. Od lidských osudů si udržuje dostatečný odstup, aby dokázala pouze nezaujatě konstatovat pravdu či popsat vývoj situace. Stojí nad nimi, přesto nevyznívá negativně. Čtenář časem zjistí, že má v podstatě velmi citlivé srdce a chování lidí ji děsí. Pochopí, že sadistická není smrt, ale lidstvo samo.