Jak známo, v dobře napsané mikrohistorii, třeba v dějinách jednoho městečka, lze najít téměř vše, co patří do tzv. velkých dějin; toto lze konstatovat i v případě knihy Vojtěcha Pokorného, v níž se pojednává o jedné z pražských periferních svatyní, o šáreckém kostelíku Sv. Matěje, ovšem též o jeho zázemí, okolí, budování, využití, o folkloru s ním spojeném, o tom, co tu bylo dávno před ním, co o něm bylo napsáno, ba i vymyšleno. (…) Závěr knihy je věnován historii (svato-)matějské pouti, což může být pro dnešního čtenáře část z nejatraktivnějších. Z původní náboženské slavnosti, o níž je zmínka již k r. 1598, se až během 19. století stala masová lidová zábava, jejíž jméno „Matějská“ je vlastně v dnešní češtině téměř synonymem „lunaparku“, „prátru“, ne-li „disneylandu“.
(…)