Nives, co to povídáš?

(…) Čerstvě ovdovělá starší žena Nives, jež žije na odlehlé farmě v Toskánsku, se rozhodne vyřešit svou náhlou osamělost tím, že si do domu vezme jako společnici slepici, které říká Giacomina. Ta se usalaší přímo v její posteli, ale jednoho dne ji televizní reklama, na kterou dychtivě zírá, zhypnotizuje. A vdova zavolá veterináři Lorianu Bottaiovi, aby jí pomohl. Do jejich dlouhého dialogu, který následuje a tvoří podstatnou část novely, vpletl Naspini celý Nivesin životní příběh. Jsou v něm vykreslena omezení jejích obzorů jako dívky, která se narodila na prostém venkově, její erotické touhy i hloupé přešlapy, stejně tak životní rezignace. Dramatičnost a současně stručnost příběhu spolu v těchto pasážích náramně souzní, Naspini totiž rafinovaně mění dynamiku. Vznikla důmyslná hra o dvou postavách, v níž emoce čtenáře zasahují neustále, na světlo světa pronikají neočekávaná zjištění, hluboká tajemství i zjevení. Dialog Nives a Bottaie je uvolněný a přitom vlastně poměrně napínavý. Jejich reakce jsou jako vystřižené ze skutečných životů bez toho, že by autor cokoli učesával. Nadto je celý dialog napsaný tak plasticky, že si čtenář velice snadno představí dikci, s níž je ve svých jednotlivých částech a tématech veden. Vznikla tak s humorem a vášní napsaná útlá knížka, ve které mnohé detaily eskalují do překvapivých rozměrů. Sacha Naspini: Nives, co to povídáš? (…) Hodnocení 80 %