Stein Torleif Bjella - Rybářská chata
Novinka Skladem

Rybářská chata

Interpret:  Jan Hájek
Nakladatel: Tympanum 2024
Skladem
331 Kč
Rybářská chata

Rybářská chata

368 Kč
Ihned
368 Kč

Anotace

„Jestli chceš bejt rybář, musíš myslet jako ryba,“ vykládá starý obchodník a houslista Ivar svému synovci Jonovi. Podobných rad má bezednou zásobu. Ivar se chystá darovat Jonovi vlastnické právo na studené horské jezero, člun s inventářem, sítě a rybářskou chatu. Má to jeden háček: muzikant a celoživotní zápecník Jon rád cestuje a užívá si...
Zobrazit celý text

Čtenářské recenze

Celkové hodnocení
(3x)

Vaše hodnocení
Moc příjemné čtení s hezkým vykreslením hlavních postav, hlavně díky jasnému autobiografickému spojení autora s příběhem.
Ivar, starý mrzoutský strýc vyráží s Jonem do Rybářské chaty k horskému jezeru, které už po generace patří do rodiny. Právě nyní by ho měl převzít Jon. Ten však rád cestuje a užívá si volnosti. Společný týden na samotě u jezera přinese každému z nich možná i něco nového. Jon je vybavený sešitem na poznámky a Ivar má odhodlání naučit synovce vše, co...
Více
Komorní příběh dvou mužů - jeden na sklonku života, jeden má po něm převzít dědictví. Strávíme s nimi týden u jezera, které je tím dědictvím, lovíme ryby a vstřebáváme myšlenky starého zkušeného muže. Mezitím se dozvíme i mnoho dalšího o jejich dosavadním životě, a na konci čeká i překvapení. Krásné poklidné čtení na víkend.

Funkce je dostupná pouze pro přihlášené

Omlouváme se, ale hodnotit a komentovat knihy můžete pouze jako registrovaný uživatel po přihlášení.
Přihlašte se, nebo se zaregistrujte, pokud nemáte účet.

Podělte se o vlastní zkušenost s knihou. Pomůžete tisícům nerozhodných čtenářů.

Recenze z medií

MYSLET JAKO RYBA

(…) Ne každý příběh se musí přímo zadřít čtenáři pod kůži, ne každý hezký popis hned bere dech. A ne každá hlavní postava získá čtenářovy sympatie plně na svou stranu. I tak může z textu zůstat aspoň palčivá chuť nasolených ryb nebo touha bořit zkřehlé prsty do krabice písku nahřátého na kamnech.

Rybářská chata

(…) Postavy prostě vedou banální řeči a trousí pseudomoudra („Dělat dobrý umění a zároveň ovládat umění žít. Ovládat nástroj a ovládat hru života“; „Být svobodný znamená řídit si věci sám, anebo se nechat unášet proudem jako teď“) a na začátku nastavená situace - poučující Ivar a pasivní, poddajný Jon - se během vyprávění nemění. Nejedná se o iniciaci, muži k sobě nenacházejí cestu, ale nedojde ani k očistné roztržce. Stein Torleif Bjella nevyužívá ani poetického potenciálu jezera a krajiny, jazyk zůstává plochý a závěrečné odhalení rodinného tajemství a patetický dodatek v podobě naplněné osudové lásky jen potvrzují, že Rybářská chata je novela plytká a neinvenční.

Dva muži ve člunu

(...) Jon v drobné próze vyráží se svým strýcem Ivarem na týden lovit ryby k horskému jezeru. Ivar se o toto místo dlouhá léta staral, věk je však nemilosrdný a stejně tak okolnosti, a stárnoucí příležitostný rybář proto hodlá správu chaty, člunu, veškerého vybavení i jezera přenechat někomu v rodině. Nabízí se ale pouze jeho mírně neschopný synovec. A protože týdenní rybolov, během něhož má Ivar Jonovi předat všechny zkušenosti, skýtá množství příležitostí k hovoru i tvrdé práce, která Jonovi zprvu zrovna nevoní, mají před sebou dva rozdílní muži dost krušné dny. V rukou skvělého spisovatele by se podobný námět proměnil v literární perlu. K té má však Rybářská chata daleko. Útlá novela se sice opírá o vcelku podmanivé evokace horského jezera a jeho okolí, zároveň však moralizování staršího z rybářů působí schematicky, jeho životní rady jsou často otřelé bonmoty a některé retrospektivní epizody jsou vyumělkované. Výsledku nepomáhá překvapivá, nepříliš věrohodná pointa ani občasná rytmizace vyprávění pomocí krátkých vět. Ty nedodávají textu zamýšlenou ráznost, působí naopak rušivě. Námět Rybářské chaty je atraktivní, ale četba přinese spíš zklaání. Asi jako když vám bere, a namísto pěkného pstruha vytáhnete z vody jen nedomrlou mřenku.

Myslet jako ryba

(…) Rybářská chata je psaná ve variantě norštiny nynorsk, což je sice jedna ze dvou spisovných variant norštiny, ale užívá ji asi jen dvacet procent obyvatel země z méně obývaných západních oblastí. Nynorsk má blíže ke staré norštině a vycházejí z něj další nářečí, z nichž jedním mluví právě strýc Ivar. Překlad byl proto nesmírně náročný jak na porozumění, tak na hledání adekvátního kódu v češtině. Zkušená překladatelka Jarka Vrbová samozřejmě nenechala norského rybáře lovit pstruhy v hanáčtině či hantecu. Pravdou ale je, že se ve výsledku tato rovina z textu spíše ztrácí. Strýc Ivar mluví samozřejmě peprněji, zato vypravěč Jon občas vpustí do své obecné češtiny až podivně knižní výraz, což působí spíše rušivě. Ne každý příběh se musí přímo zadřít čtenáři pod kůži, ne každý hezký popis hned bere dech. A ne každá hlavní postava získá čtenářovy sympatie plně na svou stranu. I tak může z textu zůstat aspoň palčivá chuť nasolených ryb nebo touha bořit zkřehlé prsty do krabice písku nahřátého na kamnech. (…)

Chata starého strýce, která může přinést štěstí

(…) Rybářská chata nemůže uspokojit čtenáře dychtící primárně po napětí. Jde v podstatě o meditativní prózu, která nemá daleko k buddhistickému vidění světa, byť na děj nerezignuje a v závěru nabídne zvrat. Je škoda, že nepracuje výrazněji s humorem. Částečně autobiografický příběh Steina Torleifa Bjella především popisuje trochu neotesaný, ale přesto hodnotný vztah mezi dvěma muži, kteří k sobě zpočátku neměli moc blízko. (…) Hodnocení: 70%

Novela Rybářská chata je o mezigeneračních vztazích odehrávajících se v přírodních kulisách Norska

(…) Norštiny neznalého čtenáře až zamrzí, že si příběh nemůže přečíst v originále. Netroufám si hodnotit, do jaké míry lze vůbec specifika norštiny a navíc té archaické převést do čestiny, bez toho, aniž by to vyznělo počeštěle či jinak absurdně, a zároveň, aby si příběh zachoval jazykové zvláštnosti. Člověka totiž zajisté tvoří i jazyk, kterým mluví a v němž přemýšlí. V tom však tkví i slabina celé knihy českého překladu – ochuzujeme se totiž o lingvistický rozměr a jednu z dimenzí postav. Zvláště pokud sám autor dbal na vyjádření charakterů pomocí jejich dialektů a specifické formy jazyka. Nezbývá nám tedy nic jiného, než se zaměřit na samotný příběh. (…)

Dva muži ve člunu

Prozaický debut úspěšného norského písničkáře vypráví o vztahu dvou odlišných mužů, o rybaření ze člunu, o soužití člověka s přírodou a o tom, co nás přesahuje.
Celá recenze

Autobiografický příběh byl kvůli norskému dialektu těžký na překlad. Náročné práce se ujala skandinavistka Jarka Vrbová

(…) Krásný autobiografický příběh originálním způsobem měří hloubku mezi dvěma muži v dřevěném člunu. S humorem a nadhledem zkoumá touhu, pýchu, odloučení, pocity nedostatečnosti a vše mezi tím. Vypráví o velké změně, která se rýsuje v Jonově životě. (…)

Životních chyb je jako v jezeře ryb

(...) Co Jon netuší Rybářská chata tedy nemá výrazný děj, nic dramatického se v průběhu nestane, žádné obraty či vzpoury. To ovšem nemusí být na závadu, vzpomeňme na nedávný obrovský úspěch obdobně vystavěného přírodního příběhu, který nabídl Paolo Cognetti v románu Osm hor. V norské novele vše stojí na jediné figuře a tou je Ivar, jenž naštěstí sehnal někoho, na kom si může leštit svou jedinečnost. Jon sehrává roli věčného otloukánka, který většinou vše přejde mlčením, i když uvnitř se plní nádrž sebelítosti – její protržení by pro Ivara bylo dalším důkazem Jonova polotučného chlapáctví. Příběh tak táhnou především Ivarovy nestandardní reakce na cokoli a nevyžádané poznámky k čemukoli. Vylákal Jona na své území, kde je neomezeným vládcem, kde se cítí silný v kramflecích – a když on sám stařecky klopýtne, je nutné dělat, jako by se nic nestalo. Též proto, že další poznámka z úvodního Jonova prohlášení říká, že strýček Ivar mezitím již zemřel. I to je důvod, proč byla sepsána Rybářská chata. Nikoli pouze z nutnosti se vy(z)povídat z toho, co se – překvapivě – Jonovi v tak zralém věku přihodilo. Ale taky proto, že jedinou možností, jak Ivara znovu oživit, bylo o něm napsat. V samotném závěru Rybářské chaty je odhalen ještě jeden překvapivý detail, který se Jon dozví jen tak náhodou… (...)

Autor/Autorka

Stein Torleif Bjella

Stein Torleif Bjella (1968) se narodil v horské vesnici Al ve východním Norsku, v kraji, kde se odehrává jeho autobiografická próza Rybářská chata. Úspěšný písničkář a hudebník debutoval jako spisovatel velmi oceňovanou básnickou sbírkou Jordsjukantologien.
Novela Rybářská chata je jeho prozaickou prvotinou. Kniha získala Cenu za literaturu psanou variantou norštiny nynorsk 2021 a chystá se její vydání v řadě zemí.
Celý medailonek
Do oblíbených
Přihlašte se nebo registrujte a přidejte si autora do oblíbených.

Kategorie

Bibliografické údaje

Název:
Rybářská chata
Autor:
Bjella, Stein Torleif
Nakladatel:
Tympanum
Edice:
Perlorodka
EAN:
8595693410233
Doporučená prodejní cena:
368 Kč
Originál:
Fiskehuset
Překlad:
Vrbová, Jarka
Interpret:
Hájek, Jan
Popis:
1× CD MP3, délka 3 hod. 40 min., česky
Rok vydání:
2024 (1. vydání)