Nakladatelství Weles

Překlad básnické sbírky oceňované, mladé, polské básnířky Małgorzaty Lebdy Sny uckermärkerů. Podobně jako v dříve vydaném Matečníku (česky v roce 2019) se noříme do rodinných vztahů na hranici lidského a přírodního světa.

Weles 76 představuje následující básníky a básnířky: Roberta Fajkuse, Petra Veselého, Martina Stöhra, Alžbětu Johanku Petrovou, Ladislava Zedníka, Radka Malého, Miroslava Holmana a Zdeňka Volfa,Miroslav Olšovský, Vladimír Šrámek.

Ve Welesu 77 jsou zastoupeni zejména čeští a slovenští autoři generace tzv. mileniálů. Rubriku poezie tentokrát reprezentují Barbora Zoja Zuchová, Jan Mužík, Michaela Horynová, Alžběta Luňáčková, Olga Gluštíková a Ondřej Holpuch.

Z kuchyně tety Andělky k hvězdokupám by se mohla zdát vzdálenost nepřekonatelná… Texty Mileny Fucimanové se pohybují po rozostřeném rozhraní poezie a prózy.

...Autor moc dobře ví, že nechce psát kýčovité básničky o vrnění kojence v kolíbce, ale spíše reflektuje některé důležité situace, které vyplývají z výchovy synů.

Básnická sbírka sestavená z básnické pozůstalosti Tomáše Mazáče (*1962,†2017) Zdeňkem Volfem.

Jedna z těch starých a častým používáním už notně umolousaných definic praví, že přítel je člověk, který o nás všechno ví a přesto nás má rád. Je-li to pravda, pak by se básník Petr Pustoryj dal označit za přítele světa.

Matečník je jakýmsi tajemným zdrojem autorčiny poezie.

Anotace 74/75 – Dvojčíslo Welesu 75/75 přináší pásmo s průřezem tvorbou spisovatelky Sylvie Richterové.

Anotace 71 – Dvojčíslo Welesu 70/71 shrnuje dění na české literární scéně druhého pololetí roku 2017.

Dvojčíslo Welesu 72/73 přináší pásmo s průřezem tvorbou básníka Víta Slívy.

Pátá sbírka autora, který se doposud nejlépe cítil v zúženém světě interiérů a existenciálních dějových fragmentů, v poezii všednosti bez okázalých básnických gest.

Kde jinde než v Brně mohlo vzniknout spojení tak odlišných oborů, jakými jsou poezie a motocyklové závody?

Volfovo básnické vybavení je bohaté, vědoucí, živené poezií českou, světovou, východní.

Výbor z díla jednoho z nejpřekládanějších současných polských básníků, který je paradoxně víc známý v zahraničí, možná i proto, že od roku 1985 žije v Dánsku.

Mezera je prázdné místo je manifestem lehkosti a pozoruhodné literární střídmosti, i přes to však ctí zásady stanoveného konceptu.

Cykly studničních básní hloubené volným veršem, tajícím náběhy na haiku, se tak střídají s přílivy/odlivy širokodechých verset, v nichž se sémanticky mísí – ba až vyřezává – vše předmětné, prožité, jakož načtené či snové.

Básnická sbírka brněnského autora Vladimíra Šrámka nazvaná M(n)ěsta je jeho sedmou básnickou knihou.

V pořadí druhá básnická sbírka Marka Fencla.

Básnická sbírka.