Nakladatelství Masarykův ústav AV ČR

V okamžiku svého úmrtí na počátku září 1948 byl Edvard Beneš valnou většinou československé společnosti vnímán jako hrdina.

Autorka jde v této knize za hranice tradičního pojetí vyobrazujícího prostitutky jako oběti nebo společenský problém a místo toho se na fenomén prostituce v Rakouském císařství na přelomu 19. a 20. století dívá širokou sociální optikou.

Dvousvazková edice zpřístupňuje deníkové zápisky z posledních deseti let autorova života (1927–1937).

V muzeích na historickém území Čech je uloženo asi 170 iluminovaných rukopisů a zlomků, počítaje v to i památky, které jsou zde pouze deponovány, ale jsou majetkem jiných subjektů.

Zapojení žen do vědeckého světa navazuje na zpřístupnění vysokoškolského vzdělání ženám, čímž se významně změnila jejich profesní, rodinná i společenská situace.

Zrod samostatného československého státu na podzim 1918 byl od počátku vnímán jako jeden z vůbec nejdůležitějších milníků národních dějin.

Kniha sleduje hospodářské a finanční aktivity československých legií v Rusku během první světové války.

Kniha Petra Valenty představuje výraznou, a přesto zapomenutou osobnost pražského podnikatelského světa 19. století Richarda Dotzauera (1816–1887), významného podporovatele německého spolkového života a politiky v Čechách.

Komentovaná edice vychází v knižnici Korespondence TGM, navazuje na již vydané dva svazky obsahující korespondenci z let 1893–1895 a z roku 1896. Publikace je uvedena studií Luboše Merhauta Léta 1897 až 1900 v korespondenci Masaryk – Machar.

Český národ prožil ve svých moderních dějinách řadu převratných událostí. Jednu z nejvýznamnějších představuje rozpad Rakousko-Uherska a vznik Československa na sklonku první světové války. Právě zmíněnému období se věnuje kniha.

Kolektivní monografie věnovaná osobě a dílu Karla Havlíčka Borovského přináší odborné studie věnované literární a žurnalistické tvorbě Karla Havlíčka, jeho politickým aktivitám a rodinnému zázemí.

Kniha je věnována životním osudům a kariéře významné české historičky Milady Paulové (1891–1970).

Kniha se zabývá osudy uprchlíků na československo-rakouských hranicích v roce 1938, po „anšlusu“ Rakouska – tématu, jež v české historiografii, médiích či ve vzdělávání není dostatečně reflektováno.

Monografie se zabývá problematikou přehodu z výhradně rukopisné formy knihy ke knize tištěné a otázkami paralelní existence těchto dvou médií v počátečním období knihtisku v českých zemích.

Třetí díl edice zpřístupňuje korespondenci Aloise Musila s nejvyššími politickými špičkami meziválečné éry a druhé světové války do roku 1943.

Kniha přináší dosud nepublikované rukopisy pamětí – autobiografii Karla Engliše (1880 Hrabyně – 1961 Hrabyně).

Publikace pomůže přiblížit problematiku volebního práva učitelům dějepisu i laické veřejnosti.

Předmětem zájmu této knihy jsou vzpomínky a část sbírky autogramů Jana Slánského (1889–1981), správce Muzea Aloise Jiráska v Hronově.

Dramatická poslední léta života zaznamenal bratr prezidenta Edvarda Beneše v dosud nepublikovaných pamětech, které odhalují mnohdy překvapivé detaily a souvislosti z přelomových momentů dějin naší země v první polovině 20. století.