Nakladatelství L. Marek

Divadelní hra, jež se v dnešní rozvrácené době zabývá terorismem, sociální osamělostí, selháním lásky a násilím.

Vítězná divadelní hra prvního ročníku Souboje španělských dramatiků (La batalla), který pořádají Instituto Cervantes a Městská divadla pražská. Královna Esmeralda nenávidí muže za to, že ji celý život ignorovali a utlačovali.

Nejnovější dílo české filosofky a fenomenoložky o technologickém pokroku, víře v pokrok, odcizenosti a korektním myšlení.

Předložená publikace “Myšlení myšleného” má jednoduchý úkol: upozornit čtenáře, že úkol myšlení není vyčerpán deskripcí jsoucen a jejich funkcí, jak si to někdy představují současní politici, kteří rozhodují o celku vzdělání a výchovy.

Soubor esejů. Egon Bondy využívá důkladnou znalost geopolitické historie při analýzách nejaktuálnějších témat spojených s takzvanou ekonomickou a politickou globalizací.

Kniha je sondou do bouřlivého období provázejícího vznik samostatného československého státu po skončení první světové války.

Významný americký myslitel německého původu interpretuje ideovou podstatu Marxova filozofického systému.

Studie rekapituluje dějiny balkánských zemí v letech 1815 až 1918.

Kniha je prvním uceleným výkladem dějin českého pravoslavného hnutí od poloviny 19. století do počátku 40. let 20. století.

Jednoduchost je pro filosofii to nejdůležitější, bez ní by nebyly vhledy do komponované pravdivosti. Žijeme však ve světě, kde lež se od pravdy téměř nedá odlišit.

Rozsáhlé dílo o dějinách bolševické strany bylo přeloženo do češtiny z francouzského originálu v 70. letech a kolovalo v samizdatu. Překlad ležel zapomenutý několik desítek let a nyní se editovaný překlad dostává k českému čtenáři v knižním vydání.

Tato monografie je unikátním dílem v dějinách české islamologie a důstojným pokračovatelem díla takových osobností jako byli Alois Musil nebo Ignác Veselý. Kniha napomáhá k reálnému pochopení církevních snah o mezináboženský dialog s muslimy.

Monografie mapuje životní běh českého historika Bartoše i jeho předků a neopomíjí žádný podstatnější detail uchovaný v pramenech. Druhá část monografie se zaměřuje na rozbor klíčových Bartošových textů a jejich ohlasů v naší odborné literatuře.

Hra španělského dramatika Luise Araúja, která měla premiéru v březnu 2013 na scéně madridského divadla María Guerrero, zachycuje reálný příběh, který skončil dramaticky, když láska mezi Franzem Kafkou a Felicí Bauerovou nemohla dojít naplnění.

Opuštěné staré židovské hřbitovy můžeme vnímat jako romantickou část dnešní kulturní krajiny. Představují nejen zajímavou historickou památku, ale jsou především posvátným místem posledního odpočinku.

Kniha usiluje o nový vhled do tématu romské menšiny, ve kterém se obrací na vztah křesťanských církví k Romům.

Kniha poukazuje na časovost člověka z jiného úhlu, než jsme zvyklí z tradice. Nejde zde o aristotelské pojetí časovosti, ale o časovost, jež je fenomenologická, na niž poukazuje především Martin Heidegger a Jan Patočka.

Fenomenologická analýza vztahu aristotelského (sukcesivního) času a heideggerovského času (temporality), a vztahu moderního myšlení k minulosti.

Filosofický rozhovor s fenomenology, mezi které patří Edmund Husserl, Jan Patočka, Martin Heidegger a další.

Juan Mayorga napsal Golema už před pandemií, „ale něco se stalo během lockdownu – uprostřed všeobecného zmatku, úzkosti mnoha lidí a strachu jiných lidí, že by se řád, v němž jsme žili, mohl zhroutit –, což mě přimělo k tomu, abych hru přepsal.“