Nakladatelství Stefanos

Výbor z celoživotní básnické tvorby literáta, výtvarníka a teologa Pavla Rejchrta, jehož rozsáhlé dílo se vyznačuje jak charakteristickou poetikou, tak i osobitou filosofickou dikcí, pro niž je příznačné křesťansky duchovní nazírání života a světa.

Během tří let strávených v podzemní cele neviděl autor této knihy slunce, hvězdy ani modrou oblohu a kromě svých trýznitelů nezahlédl jinou lidskou bytost.

Literární deník, v němž historik literatury, kritik a publicista zachycuje formou filosofických rozjímání, vzpomínání a impresivních reflexí postřehy ze svého každodenního nazírání věcí světských i duchovních.

Tato zdánlivě obyčejná manželka a matka, žijící ve Francii sedmnáctého století, svou hlubokou láskou k Bohu a snahou o bezvýhradný křesťanský život podnítila nečekaně proti sobě opozici v nejvyšších politických a církevních kruzích tehdejší doby.

Vezměte si pas a se mnou se vydejte na čtyřicetidenní cestu do nesvobodných a křesťanům nepřátelských zemí, v nichž se setkáme s bratřími a sestrami, kteří odmítají zříci se Krista, ačkoli jsou za svou víru biti, vězněni či dokonce zabíjeni.

Zpytování cesty nabízí přesvědčivou duchovní retrospektivu jednoho tvůrčího osudu. V uvážlivě bilancující knize Pavla Rejchrta najdeme přitažlivou všehochuť příspěvků různého časového určení.

Text románu o posledním Vršovci i povídky prošel zásadní jazykovou a pravopisnou aktualizací. Dnes již archaické nebo neznámé výrazy byly nahrazeny současnými slovy, mnohdy byl pozměněn slovosled v autorových složitých souvětích.

Jméno Haralana Popova se stalo ve své době symbolem odvahy křesťanů žijících za železnou oponou. Původně spravoval největší protestantský sbor v Bulharsku a ve své vlasti patřil k nejhorlivějším kazatelům evangelia.

Předkládaná publikace obsahuje dvě Bunyanova pojednání o modlitbě: Modlitbu v Duchu, sepsanou autorem roku 1662 v Bedfordském vězení, a Trůn milosti, který vyšel po autorově smrti v roce 1692 coby součást souhrnné sbírky.

Tato kniha, psaná formou dopisů synovi, líčí třiapadesát let německé historie z pohledu dění kulturního života, jak je vnímal člověk, který se sám řadil k umělcům dvacátých let minulého století.

Křesťanský myslitel, teolog, publicista a veřejná osobnost, jeden z vedoucích představitelů Ruského studentského křesťanského hnutí, v této autobiografické knize líčí události od ruské revoluce až do svého vyhoštění ze Sovětského svazu.

Pokračování literárních deníků z pera literárního historika a kritika Vladimíra Novotného, které vycházely v letech 2014-2018 pod názvem Řádečky a zaměřovaly se na rok kalendářní, zatímco nový, předkládaný svazek zahrnuje jeden rok pisatelova života.

Rozsáhlé básnické, prozaické a divadelní dílo Pavla Rejchrta vznikalo od konce šedesátých let 20. století v někdejším svobodomyslném přítmí evangelického literárního samizdatu.

Renesanční Florencie obohatila kulturní dějiny Evropy opravdu štědře. Byla ale také dějištěm velkých politických a duchovních střetů. Tím snad nejdramatičtějším byl spor mezi Girolamem Savonarolou a papežem Alexandrem VI.

V prosinci 2015 byl na letišti v Chartúmu zadržen tajnou policií český občan Petr Jašek. Následujících čtrnáct měsíců byl vězněn súdánským režimem a v lednu 2017 ho tamní tribunál odsoudil na doživotí za "špionáž a velezradu".

Rozsáhlé literární, tj. básnické, prozaické i esejistické dílo Pavla Rejchrta (nar. 1942), do roku 1990 nepublikované, nyní sympaticky rozhojňuje další autorova knižní publikace s názvem Pustinami k díkůvzdání.

29. prosince 1948 zatkla luterského faráře Richarda Wurmbranda tajná policie. Jeho zločinem bylo, že pracoval jako duchovní správce misijně horlivého křesťanského sboru.

V devíti teologických rozjímáních nad křesťanskou vírou v dnešním světě rozvíjí autor v různých souvislostech na pozadí současných poměrů několik biblických motivů, především novozákonních.

Na sklonku léta roku 1345 opustil patnáctiletý Jan Viklef rodný dům v anglickém Yorkshiru a vydal se na dvě stě mil dlouhou cestu, jejímž cílem byla oxfordská univerzita.

Memoárová kniha Samuela Jana Hejzlara Na háku volně navazuje na předchozí díl vzpomínek Na hraně koncentrující se na život v Liberci a bývalém sudetském pohraničí v těsně poválečném období.