Nakladatelství UMPRUM

Kolem roku 1900 se na umělecké scéně v Čechách prosazuje moderna. Proces české národní emancipace vrcholí a sebevědomé české umění se více otevírá západnímu světu.

Publikace Zelený imperativ (1995) designéra, pedagoga a teoretika designu Victora J. Papanka je druhým autorovým textem, který vychází v EDICI KATEDRA.

Publikace je první Schmoranzovou monografií, která zahrnuje celé jeho architektonické i designérské dílo. Součástí knihy je analytická studie od profesora Jindřicha Vybírala, která interpretuje a kontextualizuje Schmoranzovo dílo.

Tématem knihy Karoliny Jirkalové jsou vzájemné vztahy, překryvy a konflikty mezi českou architekturou, politikou a společností na sklonku státního socialismu a v prvních letech po sametové revoluci.

Publikace je určena studentům, designérům a architektům, kteří se zabývají zařizováním bytového interiéru. Cílem publikace je vysvětlit základní vztah mezi rozměry lidského těla, parametry nábytku a volného prostoru v bytě.

Publikace je kolektivním sborníkem a teoreticko-uměleckou reflexí projektu Centra pro umění a ekologii UMPRUM.

Kniha, vycházející ke stejnojmenné retrospektivní výstavě Aleksandry Vajd v Museum of Contemporary Art Metelkova +MSUM v Lublani (8. 12. 2023–5. 5. 2024), mapuje komplexní dílo pětadvacetileté tvorby této významné umělkyně a pedagožky.

Petr Babák je v českém prostředí známý zejména jako grafický designér, ale často a rád se vyjadřuje také psanou formou. Kniha Pravdivé texty (1997–2023), jejímž editorem je Jaroslav Tvrdoň, představuje výběr z velkého objemu Babákových textů.

The publication is the first book to provide a comprehensive account of the building of a nationwide network of cultural houses, which were systematically established during the socialist period in the former Czechoslovakia.

Snahou publikace Člověk člověku je přiblížit čtenáři profesní a přátelské protnutí lékaře Karla Kocha (1890–1981) a architekta Dušana Jurkoviče (1868–1947), které vyústilo ve společnou realizaci Kochova sanatoria s unikátní zahradou v Bratislavě.

Publikace formou fotografické dokumentace a podrobného komentáře zpřístupňuje nejvýznamnější ukázky funkcionalistické typografie ze soukromé sbírky pedagoga UMPRUM Karla Císaře.

Knížka je hledáním východiska pro nové pojetí výuky knižní vazby. Toto pojetí je zaměřeno na výuku konstrukce knižní vazby jako na výuku estetického prvku uměleckořemeslného objektu.

Jak název a obálka knihy napovídá, jedná se o určitý rozpor mezi tím, co vidíme a co čteme. Kniha sestává z praktických cvičení - kritických otázek a tvůrčích úkolů a najde uplatnění také u učitelů ve všeobecném vzdělávání.

V typografii dosud dominují písmové formy vytvořené během prvních sta let evropského knihtisku. Jaké byly postupy a přístupy skryté za těmito formami? Fred Smeijers je designér písma, který se naučil navrhovat a řezat razníky.

Sedm sester z Moany Hebe je obrazová kniha s vlastní mytologií pohybující se na pomezí fantasy příběhu a poezie. Obsahuje kritické texty zpracovávající témata feministického přežití, politiku naslouchání, význam kolektivního hlasu a ekologie.

Kniha podrobně odkrývá problémy obsažené ve výstavním projektu Club of Opportunities, epizodickém vyprávění umělce Jakuba Jansy. The book uncovers the themes addressed in the Club of Opportunities, an episodic project created by artist Jakub Jansa.

Kniha Teorém kamenné zahrady unikátním způsobem mapuje prostředí střešovického ateliéru Bohumila Kafky s přilehlou zahradou, přičemž hranice mezi oběma prostory je nejasná a propustná.

Kniha Design pro skutečný svět (poprvé vydaná švédsky v roce 1970) svými novátorskými myšlenkami a nekompromisní kritikou převládajícího přístupu k designu, úzce svázaného s komerční korporátní praxí a konzumním způsobem života.

Publikace Hvězdné nebe / Sochorovi a František Kysela se snaží čtenáři přiblížit profesní a přátelské vazby rodiny textilního průmyslníka Josefa Sochora (1866–1931) ze Dvora Králové nad Labem s vůdčími osobnostmi tehdejší umělecké scény.

Publikace vychází z dizertační práce realizované pod vedením doc. Lady Hubatové-Vackové a obhájené na Katedře teorie a dějin umění UMPRUM v roce 2019.