Kniha Na okrajích umění problematizuje a novým způsobem pojímá všeobecně sdílenou představu, podle níž svět umění tvoří oblast nejen odlišnou, nýbrž protikladnou běžnému, každodennímu světu.
Kniha je pojata jako intelektuální biografie šlechtice, kterého zaujala věda natolik, že jí věnoval maximum svého času. Autor v práci sleduje vztah mezi silnou individualitou hraběte a společností, do níž se pokoušel zařadit se svým pohledem na svět.
Dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů tvoří již od konstituování historie jako vědeckého oboru počátkem 19. století jedno z nejdůležitějších badatelských témat.
Cílem předkládané publikace je poskytnout čtenáři praktického průvodce implantacemi levokomorových elektrod, který nabídne řadu postřehů, jak překonat nejrůznější nástrahy a obtíže.
Kolektivní monografie Historik Josef Kalousek: historiografie, politika, kultura a společnost druhé poloviny 19. století přibližuje životní osudy jedné z významných postav české historické vědy období La Belle Époque.
Předkládaná studie je pokusem o vědeckou interpretaci jednoho ze 114 Ježíšových výroků obsažených v Tomášově evangeliu. Koptské evangelium může být zajímavé jak pro novozákonní badatele, tak i pro badatele v oblasti raně křesťanské literatury.
Karel Skalický je mužem církve i společnosti. Jeho život se odehrává v hraničním pásmu těchto světů, v němž usiluje o intenzivní kontakt a dialog.
Do sborníku přispělo 26 autorů různých vědních oborů i různých náboženských vyznání.
V duchu přístupu humanitních a sociálních věd publikace nejprve reflektuje stávající situaci, sleduje práci policie, kterou vnímá jako službu veřejnosti.
Kniha ve své první části shrnuje dostupné poznatky o životě Lactantia a začleňuje jeho dílo do kontextu latinské patristické literatury. Další část je věnována myšlenkovým východisků jeho teologického uvažování.
V centru zájmu této publikace stanuli konkrétní muži a ženy, kteří byli na třeboňském panství v období přelomu 17. a 18. století obviněni z různých sexuálních deliktů.
Studie představuje v českém prostředí první ucelený a úplný pohled na španělský slovosled a zároveň o první pokus konfrontovat úspěšnost jednotlivých teoretických modelů při aplikaci na španělský jazykový materiál.
Kniha se snaží prozkoumat a srovnat základní rysy diskuse o kauzalitě, jež se rozvinula mezi dvěma velkými - a v minulosti do značné míry znepřátelenými - filosofickými proudy 20. století, novotomismem a analytickou filosofií.
Monografie se věnuje osobnosti předčasně zesnulého historika Ladislava Hofmana (1876-1903), kterého autorka vykládá z hlediska dispozic výjimečného talentu a vzdělanosti i evropského kulturněhistorického kontextu.
