#mojeargo - květen 2021: rozhovor s Jakubem Hussarem o 0 TU
Kompletní číslo #mojeargo - květen 2021 najdeš TADY
jako ukázku přinášíme rozhvoor s Jakubem Hussarem:
# Román 0 Tu, jenž u Arga vychází ve dvou svazcích, je dějově zasazen do vesmírného prostředí, které vznikalo spolu s online karetní hrou Coraabia. Vzhledem k tomu, kolik let jsi strávil prací na hře a následně psaním knihy, jde o detailně propracovaný vesmír s bohatou historií. Pokud se vrátíme na začátek, co bylo inspirací k vytvoření tohoto vesmíru a jak vlastně tehdy postupně vznikal?
Bylo to na podzim roku 2000, kdy jsme coby teenageři točili sérii krátkých sci-fi filmů a chtěli jsme zasadit děj do nějakého širšího rámce, jenž by celou naši tvorbu zastřešil. Tak vznikl CORAAB – odlehlý skládkosvět plný extrémů, xenofobie a cizorodých tvorů. Vůbec prvním snímkem z tohoto prostředí byl Zombiewrestling, následoval o něco vyspělejší Metal Grave (Kovový hrob), který už disponoval všemi ikonickými atributy, které tato planeta vykazuje dodnes.
# Kdo je ideálním čtenářem románu 0 Tu z řad těch, kteří nemají s tímto univerzem dřívější zkušenost? Lze román číst bez znalosti historie a mytologie univerza? Doporučil bys ho i začínajícím čtenářům či těm, kdo ještě nečetli žádnou science fiction?
Jednoznačně ano – 0 Tu je ideální iniciací do vědeckofantastického žánru, jelikož ten zde tvoří především atmosférické kulisy. Když tuto vrstvu filtrujeme, zjeví se nám lyrická rodinná freska, ve které ústřední hrdinka řeší prakticky stejné problémy jako my, lidé. Kniha není space operou orientovanou na galaktické bitvy, exploze a kanonády z laserových děl. Je to niterná zpověď staré ženy, ve které si každý navzdory jisté exotice najde to své. Obzvláště bych pak 0 Tu doporučil milovníkům historické literatury, jelikož kniha svým pojetím i do jisté míry archaickým jazykem ze všeho nejvíce připomíná právě tento žánr. Pokud bych měl doslovně analogizovat, napadá mě především Egypťan Sinuhet od Waltariho či Tajný deník čínské císařovny od Johana Fabriciuse.
# 0 Tu je fiktivní biografií významné osobnosti tebou vytvořeného univerza. To není zrovna obvyklá forma science fiction románu, s těch známějších děl mě napadá Argem a Tritonem vydané romány o Harim Seldonovi, stvořiteli Nadace, od Isaaca Asimova. Proč tedy právě životopis a proč je ze všech postav univerza hrdinkou románu právě Tal Kusa- -Gammah?
Především proto, že osudy žen bývají o poznání plastičtější než osudy nás, trubců (smích). V coraabském multiverzu existují stovky postav, avšak Gamin příběh mezi nimi do jisté míry vyčníval. Její kariéra se rozprostírá napříč dvěma významnými epochami, vypracovala se z (pravda, v dětství poněkud otloukané) dcery správce neveliké lodi v ústřední politickou figuru své doby. Měla pestrý a produktivní život, jehož umělecké vyobrazení se na Coraabu stalo bestsellerem. Třeba se něco takového povede i u nás.
# Součástí románu je formou QR kódu na začátku každé kapitoly rovněž doprovodný soundtrack. V podobných případech jde především o to, nerušivým způsobem navodit atmosféru. Jak tato doprovodná hudba vznikala a měl jsi při jejím skládání nějaké beta testery?
Soundtrack vznikal souběžně s knihou – hudba je totiž nedílnou součástí mého kreativního procesu, a tak jsem některé první skladby poslouchal už při samotné tvorbě textu. Jsou to tím pádem dokonale spojené nádoby. Hudba vznikala u mě v „kádi“, tedy v mém studiu, které jsem pro potřeby soundtracku rozšířil a dovybavil. V hudbě tak můžeme zaslechnout experimentální ruské analogové syntezátory stejně jako etnické nástroje, všemožné gongy a tibetské mísy... a v neposlední řadě i mnou vytvořené alikvótní zpěvy, modlitby a chóry. Skladby věrně ilustrují děj a lze v nich najít mnoho příběhových prvků. Za finální mastering pak děkuji kamarádovi (Sonority), který nahrávkám dodal potřebný frekvenční rozsah a kvalitu.
# Jsi režisér, spisovatel, herní vývojář, hudebník, pořadatel inovativních letních festivalů, stavitel kamenného opevnění a v neposlední řadě otec od rodiny. Přitom román 0 Tu má být první knihou nové edice Coraab, nemluvě o tom, že jsi knihu psal šest let. Jak to tedy vidíš do budoucna s dalšími svazky edice – a můžeš třeba jen naznačit, o co v nich půjde?
Přirozeně zvažuji další postup a myslím, že už mám docela jasno. Zatím nechci prozrazovat příliš mnoho, ale crossover žánrů a styl biografického psaní mi zcela vyhovuje, a proto i příště budeme na postupující coraabské dějiny nahlížet očima některého z jejich přímých účastníků. Čeká nás skok o několik století dopředu – pokud bych to měl připodobnit k našim vlastním dějinám, v aktuálním díle prozkoumáváme některou z vyspělých starověkých kultur, zatímco příště nás čeká autentická a drsná Evropa raného středověku...
# Martin Šust, redaktor