Oko Kosmasu > Ukázky | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví

Ukázky

Rozjetá kočka, rozjeté žáby, rozjetá...

Z veršů mladého básníka Lubomíra Tichého (2001) vybral Petr Borkovec reprezentativní soubor, zachycující autorovo neokoralé, důvěrné vidění všedního světa, kde „v prasklinách asfaltu vykukují heřmánky“, „červivé odřezky hřibů trčí z kompostu/ ještě před obědem“ a „nikoho nenapadlo/ uklidit zmoklé popelnice“.

21. 5. 2025 | nakl. Fra

Griffin je pod šaty neviditelný...a nemá...

Neviditelný muž je vědeckofantastický román, který napsal anglický spisovatel H. G. Wells. Líčí podivnou a tragickou životní dráhu mladého vědce, který se svým objevem neviditelnosti živé hmoty dostane do rozporu se zájmy společnosti a mravními zásadami lidstva. Původně vyšel v roce 1897.

20. 5. 2025 | nakl. Splendidum družstvo

Není to McCarthyho Cesta, ale další postapo Atwoodové

Obraz nepříliš vzdálené budoucnosti, který Margaret Atwoodová v románu vykresluje, je ve své tíživé pravděpodobnosti nejen znepokojivý, ale i varovný…Sněžný alias Jimmy je dost možná poslední člověk na Zemi, kde civilizaci vyhladil mor. Ve snaze vyrovnat se s minulostí a se smrtí svých přátel a lásky se Sněžný vydává po vlastních stopách do míst, kde ještě nedávno stávalo moderní, výstavní město a kam se po konci civilizace rychle vrací divočina.

Muži odejdou, ženy a děti zůstávají

Migrace neznamená jen odchod člověka do zahraničí. Součástí tohoto fenoménu jsou rodiny, které zůstaly doma – nejčastěji ženy a děti. Co se s nimi děje? Jaký je jejich každodenní život například v Mexiku, Senegalu, Etiopii, ale také v Rumunsku nebo na Slovensku? Jak čelí výzvám, nutícím jejich muže, syny nebo otce k odchodu? O tom píše reportérka Magdaléna Rojo. Ženy, které zůstaly je kniha o migraci. Nebo spíše o mateřství? Dětství bez otců? Životě bez manželů? Stárnutí bez dětí?

Hrabě Wavesbury a bitva u Cullodenu

Krví nasáklé Cullodenské vřesoviště. Místo, kde byl za jedinou hodinu zpečetěn osud skotského národa, ale také se poprvé jako nepřátelé na bitevním poli střetli dva budoucí přátelé.

Vazba, vláda, Evropa...

Jako náměstkyně ministra pro místní rozvoj seděla Věra Jourová v roce 2006 měsíc ve vyšetřovací vazbě. Vypadalo to tak, že na ni chtěl někdo něco hodit. Nakonec odešla s miliónovým odškodněním a postupem času se stala politicky nejznámější ženou České republiky jako osm let působící evropská komisařka. A možná to časem zkusí i na prezidentku. Znáte to, kdo jednou seděl, ten….

Dvě desítky výrazných talentů soudobé španělské a hispanoamerické literatury

Antologie nabízíme ukázky z povídkové tvorby především současných autorek a autorů ze Španělska a většiny zemí španělsky mluvící Ameriky. Dají se u nich najít některé společné rysy formální i tematické. Antologie navazuje na pořad ČRo Vltava Býk a peří z quetzala, který vznikl ve spolupráci s Institutem Cervantes v Praze se záměrem představit českému odbornému i neodbornému publiku autory, kteří dosud nebyli přeloženi.

Sicílie léta Páně 1980: homosexualita je tabu, milování mezi muži zakázáno

Podivnost je román volně inspirovaný skutečným tragickým příběhem o lásce, slepé nenávisti a předsudcích, jenž se odehrál v roce 1980 v sicilském městě Giarre nedaleko Katánie. Přestože takzvaný „Zločin v Giarre“ zůstal dodnes nevyřešený, velice silně zapůsobil na tehdejší italskou společnost, a především ovlivnil boj za práva homosexuálů, jelikož dal podnět k založení první italské LGBT organizace Arcigay, která vznikla v Palermu 9. prosince roku 1980.

Autoritáři opisují jeden od druhého

Kniha Moisése Naíma Pomsta mocných je plná strhujících příběhů o uchopení a ztrátě moci a příkladů taktik, které autokraté používají proti silám, jež oslabují jejich moc. Trump, Putin, Orbán, Erdogan, Netanjahu, filipínský Duterte, venezuelský Maduro, ale i komunistická Čína či Módího Indie. Záběr nové knihy knize Pomsta mocných Moisése Naima je skutečně globální.

To se podívejme na děvuchu bastardí, jak se vzpouzí

Stalo se ze mne – až jsem z toho na rozpacích – jakési zvíře. Mám černé tlapy a drápy, které se na můj povel zaboří do mozolnaté kůže chlapské dlaně. Cítím vůni střemchy, na vousky mi stříká voda a v uších hučí peřeje u Pajakky. Mým novým šlachovitým tělem prochází třes. chyb o tom, že jsem teď, neodvolatelným a strašlivým způsobem, kočka.

Magazín OKO