Muž jménem Ove zaznamenal obrovský úspěch, a to nejen ve Švédsku, ale i v zahraničí. Čekal jste to?

Pokud mám být zcela upřímný, nečekal jsem vůbec nic. Obecně vzato se v životě snažím mít co nejmenší očekávání. Jde to celkem dobře, pokud se zrovna nechystám zajít na další z filmů o Batmanovi nebo mi někdo nenabídne, abych ochutnal ten nejlepší sendvič s krůtím masem a hořčicí na světě. Říkal jsem si, že by čtenářům mého blogu mohla knížka připadat zábavná aspoň natolik, aby se rozhodli zabít s ní pár hodin při jízdě veřejnou dopravou. Úplně stejně to mám i se svou novou knihou. Když budu mít kliku, tak se mi poštěstí psát knížky ještě dalších pár let, což samozřejmě znamená, že někdy si lidi řeknou, že je to dobrý, a jindy mě budou v naštvaných recenzích nabádat, abych si našel pořádnou práci. Obavám se, že nejsem natolik důvtipný, abych dokázal předpovědět, kdy se čtenáři přikloní k první a kdy ke druhé možnosti.

Na hlavního hrdinu Oveho není nijak těžké se naštvat, ale zároveň se nemůžu zbavit dojmu, že ho mnozí mají potajmu rádi. Možná právě v Oveho nekompromisnosti můžeme hledat důvod, proč se o knize začalo říkat, že patří k těm, které si člověk prostě musí přečíst. Co je podle vás klíčem k úspěchu, jak postavy Oveho, tak celého románu?

Neřekl bych, že existuje něco jako klíč k úspěchu, pokud by tomu tak bylo, nikdy by nedošlo k mnohým překvapivým prodejním trhákům, anebo naopak propadákům. Čtenářům se knížka buď líbí, nebo ne. Na lidech je skvělé, samozřejmě kromě toho, že umí báječné sendviče s krůtím masem a hořčicí, že se neřídí tím, co po nich nakladatelství chtějí. Pokud mám pojmenovat jeden faktor, který v Oveho případě vedl k tak vysokým prodejním číslům, je to štěstí.

Nejednoho z nás jistě napadlo, jestli je Ove napsán podle nějaké skutečné osoby. A pokud ano, kdo to je?

Ne, Ove je smyšlená románová postava.

Mezi literáty je druhý román označován za ten nejtěžší. Ten váš, Babička pozdravuje a omlouvá se, nedávno vyšel. Cítíte se být pod tlakem?

Po pravdě řečeno o tom zase tolik nepřemýšlím. Jsem šťastný a vděčný, že když ráno vstanu, můžu psát knížky a nemusím řídit náklaďák nebo leštit skleničky, jako to bylo dřív, než jsem se psaním začal.

Kdo nebo co vás při psaní nejvíce inspiruje?

Všechno, co vypráví příběhy. Sám sebe asi nikdy nebudu považovat za spisovatele, protože mám pocit, že na to, abych si tak mohl říkat, nepíšu dost dobře. Jsem zkrátka chlap, který rád vypráví příběhy a nemá dostatečně velké charisma na to, aby to mohl dělat jinak než na papíře. Kdybych žil ve středověku, obcházel bych vesnice v komické čapce a za pár drobáků zpíval o tom, co se událo v sousední vsi.

Co byste poradil těm, kteří sní o tom, že napíší a vydají knihu?

Sedněte si a pište. Moc rád bych měl nějakou báječnou radu, třeba jako „Fajn, budeš potřebovat psací stroj, šroubovák, dvě flašky Jägermeistera, hrst muškátových oříšků, kompletní seriál Airwolf na DVD…“ – a díky tomu se bude knížka prodávat. Jenže já nemám zdání, jak na to. A nemá ho ani nikdo jiný. Před dvěma lety největší švédské nakladatelství odmítlo Oveho vydat, protože prý postrádal komerční potenciál. V mém nakladatelství se mi vysmáli, že chci Oveho představit na knižním veletrhu v Göteborgu, plánovali tam ukázat jiné tituly, s mnohem výraznější šancí na úspěch. A teď jsme tam, kde jsme. Nikdo předem neví, co se bude nebo nebude líbit, nikdo nedokáže odhadnout, co bude příští trhák. Takže jediné, co může dělat člověk, který chce psát, je prostě – psát. Lidem jako já hraje do karet to, že plno mnohem talentovanějších autorů se nikdy ke klávesnici neposadí.

Jaké jsou vaše oblíbené knihy? A co čtete právě teď?

Momentálně čtu hlavně Charlese Dickense, protože Sam Seaborn v seriálu Západní křídlo v jedné epizodě zmíní, že je to jeho oblíbený autor. V létě jsem četl Jamese Clavella, protože chlápek, se kterým sedíme v kanceláři, mě pěkně seřval, že jsem to ještě neudělal. A teď jsem si zrovna koupil knížku o výrobě mokrého tabáku, snusu. Doporučuju všem.

Přeložila Jitka Herčíková

zdroj: http://www.boktipset.se/blogg/boktipset/2013/09/13/fredrik-backman-intervju-tavling/  redakčně kráceno