(...) Romány jednoho z nejlepších popisovačů americké současnosti jsou znepokojivým způsobem vizionářské. Po roce 2001 od něj veřejnost marně očekávala reflexi nejtemnějšího září v amerických dějinách. Místo něj se v roce 2003 dočkala Cosmopolis – útlé knihy vyprávějící o pocitech vyprázdnění, paranoie i o finančních magnátech, kterými se zabýváme teď – o devět let později. (...) V Cosmopolis je důležité zaslechnout přes všechnu břitkou ironii pochmurné vyzvánění apokalypsy. (...) Především však touží po řádu. "Snaží se najít způsob monitorování peněz, který by jejich pohyb dokázal zároveň předvídat." Přes veškerou svou dekadenci je tak vlastně figurou sympatickou. Protože připustíme-li, že chaos je to, co ovládá naše životy, jeví se jako nejrozumnější reakcí skok z okna.