Monografie postihuje mnohovrstevnatý a mnohostranný vývoj českého moderního umění v období, kdy byl poznamenán nebývalým tvůrčím kvasem na přelomu 19. a 20. století.
Cílem první monografie Jindřicha Štyrského (1899–1942) je představit jej jako všestrannou osobnost, jejíž vklad do evropského meziválečného umění byl mimořádný.
Vydání obrazové monografie o životě a díle tohoto nejvýznamnějšího představitele figurativního malířství druhé poloviny 20. století bylo dlouho očekáváno odbornou veřejností i milovníky výtvarného umění.
Tato publikace se soustřeďuje na aspekt islámského umění, který je méně známý, přesto základní. Kniha není jen materiálem pro badatele, ale je určena všem, pro které se společné kulturní dědictví lidstva nestalo prázdným pojmem.
Stanislav Diviš (1953) patří ke generaci 80.let, s níž také začal vystavovat na neoficiálních Konfrontacích. V roce 1987 byl jedním ze spoluzakladatelů umělecké skupiny Tvrdohlaví.
Přepis přednášek dlouholetého kurátora sbírky kaligrafie a malby v Národním palácovém muzeu v Tchaj-peji, které přednesl v září roku 2004 na Karlově univerzitě v Praze.
Monografie o Pavlu Brázdovi mapuje práci tohoto v ústraní tvořícího umělce, jehož dílo se dostalo do povědomí kulturní veřejnosti teprve po Sametové revoluci a do stálé expozice moderního umění NG v Praze až v roce 2000.
Výběr z deníku, soukromé korespondence a dalších textů provázejí barevné reprodukce legendární mexické malířky (1907–1954). Její život příblížil také úspěšný film Frida z roku 2002.
Šestým dílem se dovršuje velký projekt pojednávající o vývoji českého umění ve všech jeho oblastech a žánrech, od architektury, malířství, kresby, grafiky a sochařství přes umělecká řemesla, fotografii, scénografii atd.
