Nejprodávanější tituly - červen 2015
historické prameny a historiografie

Klasický, do jisté míry modernizovaný překlad doplňuje předmluva a poznámkový aparát předního znalce českých dějin Martina Wihody.

Edice francouzsko-německého deníku Ferdinanda ze Schwarzenberku (1652–1703) z let 1686–1688 a 1696–1697 nabízí unikátní písemné svědectví o každodenním životě u císařského dvora v poslední třetině 17. století.

Edice pramenů dokládajících svěcení duchovních církve podjednou v uvedeném období zahrnuje dvě části pramenů. První, registra zvaná Libri formatarum, obsahuje záznamy o svěceních při římské kurii.

Kolektiv historiků z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze sleduje politické dějiny SSSR v kontextu porevolučních ekonomických a sociálních změn.

Již 3. díl velké řady o pražských hřbitovech zasvěcené zprvu Olšanským hřbitovům, mapuje zdejší část IV. a vedle fotografické dokumentace přináší jak osobní údaje, tak často i medialónky zde pohřbených osob.

Za „nález století“ bezpochyby můžeme označit archiv posledního mladoboleslavského bratrského biskupa Matouše Konečného, odkrytý v srpnu 2006 v budově bývalého minoritského konventu a někdejšího sídla bratrských biskupů „na Karmeli“ v Mladé Boleslavi.

Kolektivní monografie Libri magistri muti sunt – Pocta Jaroslavě Kašparové sdružuje celkem 21 studií dedikovaných velké dámě české knihovědy. Dílo je tematicky rozčleněno do čtyř tematických okruhů, které odrážejí témata, jimiž se jubilantka zabývá.

Rukopisná sbírka moravského folkloru, kterou pod názvem „Obyčeje a zpěvy lidu moravského“ sestavil Josef Čapka Drahlovský (1847–1926), ředitel kůru a hudební skladatel, vznikla u příležitosti konání národopisné výstavy v Přerově roku 1893.

Deník Helgy Weissové je autentickým svědectvím dívky z pražské židovské rodiny, která přežila hrůzy druhé světové války. Stejně jako v případě Deníku Anny Frankové jde o dílo mezinárodního významu.