Nejprodávanější tituly v roce 2017
etno

Skladby nesou typický vklad umění Vladimíra Václavka a Ivy Bittové. Vzácně vyrovnaná deska, kde perfektní zvládnutí nástrojů je povinnost, snáší i ta nejpřísnější měřítka, přes laťku nastavenou Bílým Infernem se Čikori přehupují s nevídanou lehkostí.

Melodie z moravsko-slovenského pomezí, především z Horňácka a Kopanic, ozvláštňuje hudebně zdařilé aranžmá Petra Pavlince a Miroslava Kolacii, muzikantsky precizní provedení souboru Musica Folklorica a citlivý, emotivní projev zpěvačky Veroniky Malatincové.

Album zprostředkovává podobu a atmosféru přirozeného lidového muzicírování, tak jak byla obvyklá na Horňácku i v některých dalších regionech ještě v první polovině tohoto století.

Vlasta Grycová patří k nejvýznamnějším lidovým zpěvačkám na Moravě. V její kariéře má své místo nejen účinkování se slavným Hradišťanem Jaroslava Staňka, uherskobrodskou cimbálovou muzikou Olšava, ale i dlouholetá spolupráce s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů.

Album Fuerte obsahuje více rychlejších, až skoro tanečních písniček. Samozřejmě se stále jedná o tvorbu typickou pro BraAgas, výběr lidových písní z Iberie či Balkánu, krajiny, jejichž lidové písně BraAgas tak rádi aranžují.

Skupina Dick O´Brass je předním protagonistou keltského rocku. Hudební projev skupiny s mezinárodní účastí nezapře inspiraci tradiční hudbou Bretaně, Irska či britských ostrovů, naprostou většinu repertoáru však tvoří vlastní tvorba mísící moderní hudební styly s unikátním nástrojovým obsazením.

Lidová hudba v současné době a bez zbytečného křížení s jinými žánry? Že to jde, a mimořádně kvalitně, bez násilného roubování rockových či dalších trendů, dokazují moravští Bezobratři prolnutím moderního a tradičního přístupu k odkazům lidové hudby. Druhá řadová deska kapely je naplněna především písněmi z moravsko-slovenského pomezí s lidovými baladickými texty.

Spojení Ida Kelarová, Desiderius Dužda, Tomáš Kačo a Škampovo kvarteto Romskou baladou dokazuje, že hudebníci, ač každý z trochu jiné strany hudební scény, často naleznou společnou vizi, aby každý po svém a přece spolu vytvořili dílo, které je právě svými přesahy těžko jednoznačně zařaditelné do jakékoli hudební škatulky.

Hodovnice je původní staroslovanský název beskydské hory Godula. První a poslední písnička (Hodovnice a Godula) mají proto stejná slova i melodii (i když jde spíše o zaříkávání), rozdíl je v aranžích. Mezi těmito dvěma písničkami zazní devět dalších, které jsou odkazem na staré předkřesťanské zvyky.