(...) Vančura se zabývá otázkou, proč se Einsteinovo řešení nemohlo uskutečnit v desetiletích studené války, a obhajuje názor, že je nutné vrátit se k němu po rozpadu bilaterálního světa a poté, co se vytratila euforická představa, že základní, osudové otázky světa byly již vyřešeny. Připomenutí myšlenek, které ve vzájemné návaznosti formulovali největší myslitelé 20. století, je zvlášť aktuální v době, kdy se někteří čeští politici bojí, že vstupem do Evropské unie ztratí svou výsadu neomezeného rozhodování o současnosti a budoucnosti občanů.

(...)Pokus oprášit půlstoletí starý projekt reformy mezinárodních vztahů, který předložil geniální fyzik Organizaci spojených národů, je podmanivý už svou vírou, že kniha vydaná česky v Brně může stanovit obsah zásadní světové politické debaty. (...)Je velikou zásluhou Jiřího Vančury, že můžeme nad jeho pozoruhodnou a čtivě psanou knihou debatovat, zda se Jan Patočka a Josef Vavroušek nepřiblížili k jádru věci pronikavěji než Albert Einstein.