(...) V knize Jidášova díra pochopitelně převažují spíše emoce dané bezprostřední zkušeností než komplexní analýza příčin brutálního násilí. Autor barvitě líčí rozklad demoralizované a hladové armády v absurdní a předem ztracené válce, ve které nejsou pro vojáky a sužované domorodce nebezpečím jen nášlapné miny, ale také všudypřítomná tajná policie zvaná PIDE. (...) Antunese zuřivě kritizuje nejen režim jako takový, ale i národ, který není schopen se vzbouřit. (...) Český čtenář si v Antunesově knize najde i paralely k vlastní nedávné historii. Ta sice v porovnání s portugalským svědectvím nevypadá tak dramaticky, přesto mají obě zkušenosti hodně společného.

(...) Antunesovo svědectví o zrůdné absurditě války (v překladu Lady Weissové) není první ani poslední literární počin tohoto druhu. Jeho naléhavost je však fascinující. Jako by větší rafinovanost a krutost válečného vraždění přinášela i dokonalejší umělecké zpracování.