Preludia a nokturna

(...) Na scénáři Sandmana (první svazek nese název Preludia & Nokturna) je znát, že jej psal beletrista, jenž zná a oceňuje sílu slov, dovede je s rozmyslem vybírat a s maximální úsporností i účinkem používat. Zároveň umí fabulovat velké příběhy, které nejsou ani vzdáleně prvoplánově akční, ale nejsou ani intelektuálně odtažité. (...) Sandman je hluboce lidský, jak jen nejlepší horor, vlastně nejlepší literatura může být.

(...) Neilu Gaimanovi se společně s kreslíři Samem Keithem a Malcomem Jonesem III podařilo dosáhnout úžasného vypravěčského a výtvarného účinku. (...) Příběh je značně komplikovaný. Gaiman a spol. se totiž pustili do úkolu, který zaměstnává literaturu od úsvitu písemnictví: popsat snový svět. A dlužno dodat, že se jim to daří leckdy mnohem lépe než literárním dílům přímo či nepřímo inspirovaným psychoanalýzou. Právě výběr média jim v tom velmi pomohl. Ukazuje se totiž, že žánr komiksu a jeho způsob vyprávění umožňuje vyjádřit věci, které na čistě doslovné rovině zůstávají nevyslovitelné.