(...) Málokterý román v nové době vyvolal tolik protichůdných emocí a měl takový politický význam jako Zloději v noci (Thieves in the Night), vydaní roku 1946 (...) Kniha podává velmi plastický obraz Palestiny i evropského světa pozdních třicátých let, politické "doby ledové", která rozšířila princip krevní msty na celé národy. Pod vlivem dobových okolností se hlavní hrdina nakonec dává, byť s utajením pro veřejnost, do služeb židovského teroristického komanda. (...) Tento krok čtenář může a nemusí schvalovat, ba může se nad hrdinovým vývojem otřást (Koestler jako novinář dělal s některými členy hnutí Irgun i rozhovory a pro jejich motivace měl jakési pochopení), ale autorovy mrazivé postřehy o člověku a povaze tehdejší doby je těžko šmahem popřít.

(...)Koestler mnoho místa věnuje reálným faktům - jak ze života komun, tak z celkových poměrů v Palestině, tehdy obsazené Angličany, kde byly na denním pořádku nelítostné střety židovských přistěhovalců s arabským obyvatelstvem. Z trojúhelníku protichůdných zájmů pak plasticky vystupují zejména různé názorové proudy v židovském táboře. I kvůli těmto reáliím stojí za to román číst, protože jsou tu ozřejmovány mnohé ze složitých vazeb, které dodnes ovlivňují dění na Blízkém východě. Kniha přesto nepůsobí jako politický traktát, oděný do hávu beletrie. Na to je Koestlerův styl naštěstí příliš živý - a románové území přesvědčivě zabydleno lidmi nejroztodivnějších povah, osudů a úmyslů.(...) Zloději v noci jsou skvělou ukázkou, jak vlastní osudy (prostoupené množstvím protivenství a protikladů) proměnit v působivou literaturu.