Marsej od Bujabézy a Brunhildy

/ Garamond

Má to ještě vůbec cenu? Má… Teď ale ještě říct co, že ano… Řeč je o psaní průvodců v době internetu, kde je všechno, včetně map, díky nimž se můžeme „procházet“ ulicemi města, které je vzdálené stovky kilometrů. Cenu to má v tom případě, kdy jde o velmi osobitý způsob podání – kdy je stejně podstatné, ne-li podstatnější to, kdo nám o tom kterém místě či městě vypráví.
Má to ještě vůbec cenu? Má… Teď ale ještě říct co, že ano… Řeč je o psaní průvodců v době internetu, kde je všechno, včetně map, díky nimž se můžeme „procházet“ ulicemi města, které je vzdálené stovky kilometrů. Cenu to má v tom případě, kdy jde o velmi osobitý způsob podání – kdy je stejně podstatné, ne-li podstatnější to, kdo nám o tom kterém místě či městě vypráví.

V případě knihy CHTĚJ MARSEJ, se to povedlo. Magdaléna Bujabéza Rejžková sepsala úžasně čtivé texty, které jsou rozverným lexikonem druhého největšího francouzského města – a Alena Brunhilda Oswaldová ho ještě navíc osvěžila svým výtvarným doprovodem… Jedná se o opravdový hipsterský portrét města a jeho obyvatel.

Jistě, taky se tam nesmí mluvit o tom prvním největším městě, a taky tam mají fotbalový klub spíše pro věčný smutek než pro radost, ale tady podobnost Marseille s Brnem opravdu končí.

Marseille totiž leží u moře. V Marseille se totiž musíte přejíst bujabézou. V Marseilli se totiž odehrává evropská část slavného filmu Francouzská spojka. A do Marseille je totiž umístěna proslulá trojice detektivek Jeana-Clauda Izza s komisařem Fabiem Montalem… Marseille, to je prostě svět sám pro sebe. Tak se ostatně pozná opravdové město – vystačí si samo o sobě a není ani vlastně nutné z něj nikam vyjíždět.

Při návštěvě Marseille nesmí člověk zapomínat na dvě věci. Tou první je, že jsme ve Francii. A tou druhou, neméně důležitou, je to, že Marseille, to je dost jiná Francie než třeba právě ta, již můžeme poznat v hlavním městě. (Paříž je zde opravdu tabuové slovo, takže pozor!)

V netradičním průvodci CHTĚJ MARSEJ nás autorky Bujabéza a Brunhilda provázejí po přístavu, po nou gou zóně či po farmě a taky se svezeme po Marseilli na bicyklu. Nechybí ani beaujolais, pastis či pivo, stejně jako tradiční francouzské olíbávání – nezaměňovat s francouzskými polibky. A nakonec se dostaneme přece jen i do okolí, třeba na festival do Cannes. Rozhodně to ale není holčičí psaní, a také to ani není čtení pouze pro ženy – o tom ostatně svědčí kapitola zasvěceně pojednávající o marseilleském fotbalu.

Mezi klady CHTĚJ MARSEJ však nepatří jen čtivost a svěží grafická úprava, ale také autorská všetečnost a zároveň stručnost. Bujabéza píše jenom v tom případě, kdy má pocit, že nabízí něco zajímavého. Ale toho zajímavého zase Marseille nabízí opravdu dostatek.

CHTĚJ MARSEJ tedy nakonec není ani tak průvodce po Marseilli, nýbrž spíše knihou pro ty, kteří původně vůbec do Marseille jet nechtěli, ale po pročtení knihy Bujabézy a Brunhildy už zkrátka musí tohle město neodkladně navštívit… Vidět Marseille a ožít!

Magdaléna Bujabéza Rejžková

Novinářka, pozorovatelka, kustodka a exstážistka, která zjistila, že se dají dělat i zábavnější věci než koukat do zdi a počítat tužky v parlamentních skladech. Blog Bujabéza (www.bujabeza.com) a tato knížka jsou toho důkazem.


Alena Brunhilda Oswaldová

Ve dne digitální stratég, v noci ilustrátorka. Nedávno se zakoukala do knih a pochopila, že tahle láska bude ta pravá! A tak si šetří na věno, aby si ji za ženu vzalo pravý kafkovský drama. Jak to dopadne? Sledujte na instagramu brunhildaillustration!

Další články

V roce 1954 vydal chilský básník Nicanor Parra sbírku Poemas y antipoemas (Básně a antibásně), kterou založil nový styl, jejž nazval antipoezie. Ta se vyhraňuje vůči představě autora jako božského a výjimečného tvůrce napojeného na tajemné zdroje inspirace, která spojuje klasickou poezii romantickou i poezii avantgardní. Parra usiloval o poezii maximálně ironickou a civilní, byla proto také někdy nazývána "konverzační!. Tolik Wikipedie - líp by to člověk sám neřekl.
Aktuality

Jiné básně proti plešatění básníka, který se dožil 104 let

V roce 1954 vydal chilský básník Nicanor Parra sbírku Poemas y antipoemas (Básně a antibásně), kterou založil nový styl, jejž nazval antipoezie. Ta se vyhraňuje vůči představě autora jako božského a výjimečného tvůrce napojeného na tajemné zdroje inspirace, která spojuje klasickou poezii romantickou i poezii avantgardní. Parra usiloval o poezii maximálně ironickou a civilní, byla proto také někdy nazývána "konverzační!. Tolik Wikipedie - líp by to člověk sám neřekl.
 | Tomáš Weiss
Pro čtenáře žánrové literatury sci-fi a fantasy to byla Lady Mágová české literatury. Neuroložka, které začaly vycházet povídky až ve druhé polovině 90. let. a první knihy až na rozhraní tisíciletí. Originální a osobitý hlas nejen žánrové české literatury posledních let. Pracovitá a skromná autorka, po které zůstalo kromě jejích knih i množství překladů. In memoriam získala cenu za celoživotní dílo od Akademie sci-fi, fantasy a hororu.
Aktuality

Jana Rečková (1956 - 2018)

Pro čtenáře žánrové literatury sci-fi a fantasy to byla Lady Mágová české literatury. Neuroložka, které začaly vycházet povídky až ve druhé polovině 90. let. a první knihy až na rozhraní tisíciletí. Originální a osobitý hlas nejen žánrové české literatury posledních let. Pracovitá a skromná autorka, po které zůstalo kromě jejích knih i množství překladů. In memoriam získala cenu za celoživotní dílo od Akademie sci-fi, fantasy a hororu.
 | Tomáš Weiss
Příběh Márie Vittórie začíná v roce 1923 na italském venkově. Je jí 25 let a modlí se za manžela. Vdá se - ale to samo, jak známo, ke štestí automaticky nestačí. Jsou tady velké dějiny se svými záludnostmi a tlakem. Těžký život uprostřed těžkých dějin. Romanticky popsáno, jak je život neromantický. Tvrdá práce, chudoba, budování domova a jeho ztrácení.
Aktuality

Italská žena se snaží přežít velké dějiny

Příběh Márie Vittórie začíná v roce 1923 na italském venkově. Je jí 25 let a modlí se za manžela. Vdá se - ale to samo, jak známo, ke štestí automaticky nestačí. Jsou tady velké dějiny se svými záludnostmi a tlakem. Těžký život uprostřed těžkých dějin. Romanticky popsáno, jak je život neromantický. Tvrdá práce, chudoba, budování domova a jeho ztrácení.