21. listopad - Světový den filosofie

/ Josef Krob

Nejsme připraveni mluvit o velkých tématech ve všední den. A tak si vytvoříme svátek, uděláme náladu a ten den nás tvrzení, že filosofie povzbuzuje ke kritickému a nezávislému myšlení, už nijak nezaskočí.
Nejsme připraveni mluvit o velkých tématech ve všední den. A tak si vytvoříme svátek, uděláme náladu a ten den nás tvrzení, že filosofie povzbuzuje ke kritickému a nezávislému myšlení, už nijak nezaskočí.

Proč slavíme Světový den filosofie a celý Týden humanitních věd? Zdá se, že nejjednodušší odpověď by nám mohl poskytnout pohled do historie. Poprvé se Světový den filosofie slavil pod patronací organizace UNESCO v roce 2002 a od té doby každý rok, vždy třetí čtvrtek v listopadu. Proč v tomto termínu jsem nezjistil, ale rád to spojuji s jinou událostí, ten den se začíná prodávat nové beaujolais.

................

Nevím, zda je to mým nízkým sebevědomím nebo naopak přehnaným pocitem odpovědnosti v tomto ohledu, ale poměrně často se ptám sám sebe, k čemu je vlastně dobré provozovat filosofii. Stavební inženýr by jistě odmítl podobným zpochybňováním smyslu existence vlastní profese vůbec ztrácet čas a já zvažuji, co může být zdrojem jeho přesvědčení o vlastní užitečnosti a snažím se něco podobného objevit i u sebe. Někdy odcházím spát relativně uklidněný, jindy si raději dám ještě jednu sklenku a zkouším něco jiného.

.......................

Podobně, jako bych bránil své děti před výpraskem od cizího člověka, přestože sám dobře vím, jak by si zasloužily, jsou lékem na mé vlastní pochybnosti pochybnosti těch druhých, se kterými je třeba se vypořádat. V posledním desetiletí se velmi často mluví o vzdělanostní společnosti, rozebírají se její možnosti, zdůrazňuje potřebnost, přidělují se projekty na její rozvoj. Současně se však objevují i její kritici, kteří upozorňují na to, že za mnohými proklamacemi je zoufale prázdno. Vzdělanostní společnost se často redukuje na společenství okamžitého výkonu a užitku, vzdělanost sama je zúžena na schopnost vysát a zpracovat informace tak, aby v co nejkratší možné době poskytly měřitelný efekt, jehož bezprostřední užitečnost se stává kritériem úspěchu.

....................

Humanitní obory mají také svou aplikační sféru, kterou bychom neměli opomíjet. Tou je podle mne vzdělávání společnosti (ať to zní jakkoli pateticky, ale dnes by mi to mohlo projít). Jsem proto přesvědčen, že je třeba brát při hodnocení v nejširším slova smyslu do úvahy i působení na domácí publikum, tj. texty v národních jazycích, v místních periodikách, kvalitní popularizaci apod. Je jistě nutné a užitečné se permanentně srovnávat se světovou úrovní, ale jen proto, abychom domácímu prostředí dokázali nabídnout co nejvyšší kvalitu, stejnou jako má k dispozici třeba francouzský, německý či jakýkoli jiný čtenář.

.....................

Přistupujme tedy k filosofii, vlastně ke všem humanitním oborům, ke vzdělanosti, podobně jako k toaletám, které mají svůj Světový den 19. 11., používejme je každý den, nejen, když mají svátek.

ukázky z textu prof. Josefa Kroba z Filosofické fakulty Masarykovy univerzity Proč slavíme Světový den poezie?

Další články

Skoro 40 tisíc prodaných výtisků prvního dílu a v plánu velkorozpočtová filmová adaptace. Trilogie Prašina se stala knižním fenoménem a mění život i autorovi. Vojta Matocha, v civilním životě vývojář softwaru pro mobilní telefony, si v roli spisovatele vymyslel Prašinu jako tajemné místo uprostřed Prahy, kde nefunguje elektřina ani signál. Příběh Prašiny završuje třetí kniha s podtitulem Bílá komnata.
Aktuality

Prašina je komplet - vyšel třetí díl, i jako audiokniha

Skoro 40 tisíc prodaných výtisků prvního dílu a v plánu velkorozpočtová filmová adaptace. Trilogie Prašina se stala knižním fenoménem a mění život i autorovi. Vojta Matocha, v civilním životě vývojář softwaru pro mobilní telefony, si v roli spisovatele vymyslel Prašinu jako tajemné místo uprostřed Prahy, kde nefunguje elektřina ani signál. Příběh Prašiny završuje třetí kniha s podtitulem Bílá komnata.
 | Lukáš Růžička
Mateřské mléko (v originále vyšlo v roce 2006), první ze dvou románů, které tvoří tento svazek a završují St Aubynovu autobiografickou pentalogii, bylo oním románem, kterým St Aubyn prorazil. První tři díly, původně považované za trilogii, si vydobyly pozornost kritiky, ovšem jen poměrně omezeného čtenářského okruhu.
Aktuality

Mateřský jed v podání Edwarda St Aubyna

Mateřské mléko (v originále vyšlo v roce 2006), první ze dvou románů, které tvoří tento svazek a završují St Aubynovu autobiografickou pentalogii, bylo oním románem, kterým St Aubyn prorazil. První tři díly, původně považované za trilogii, si vydobyly pozornost kritiky, ovšem jen poměrně omezeného čtenářského okruhu.
 | Ladislav Nagy
Po komiksu o Mašínech a Zátopkovi si vzala dvojice Novák-Jaromír 99 do svojí autorské péče výbornou sportovkyni a statečného člověka - Věru Čáslavskou (1942 - 2016).
Aktuality

Věra Čáslavská - napsal Jan Novák, nakreslil Jaromír 99

Po komiksu o Mašínech a Zátopkovi si vzala dvojice Novák-Jaromír 99 do svojí autorské péče výbornou sportovkyni a statečného člověka - Věru Čáslavskou (1942 - 2016).