Proč slavíme Světový den filosofie a celý Týden humanitních věd? Zdá se, že nejjednodušší odpověď by nám mohl poskytnout pohled do historie. Poprvé se Světový den filosofie slavil pod patronací organizace UNESCO v roce 2002 a od té doby každý rok, vždy třetí čtvrtek v listopadu. Proč v tomto termínu jsem nezjistil, ale rád to spojuji s jinou událostí, ten den se začíná prodávat nové beaujolais.

................

Nevím, zda je to mým nízkým sebevědomím nebo naopak přehnaným pocitem odpovědnosti v tomto ohledu, ale poměrně často se ptám sám sebe, k čemu je vlastně dobré provozovat filosofii. Stavební inženýr by jistě odmítl podobným zpochybňováním smyslu existence vlastní profese vůbec ztrácet čas a já zvažuji, co může být zdrojem jeho přesvědčení o vlastní užitečnosti a snažím se něco podobného objevit i u sebe. Někdy odcházím spát relativně uklidněný, jindy si raději dám ještě jednu sklenku a zkouším něco jiného.

.......................

Podobně, jako bych bránil své děti před výpraskem od cizího člověka, přestože sám dobře vím, jak by si zasloužily, jsou lékem na mé vlastní pochybnosti pochybnosti těch druhých, se kterými je třeba se vypořádat. V posledním desetiletí se velmi často mluví o vzdělanostní společnosti, rozebírají se její možnosti, zdůrazňuje potřebnost, přidělují se projekty na její rozvoj. Současně se však objevují i její kritici, kteří upozorňují na to, že za mnohými proklamacemi je zoufale prázdno. Vzdělanostní společnost se často redukuje na společenství okamžitého výkonu a užitku, vzdělanost sama je zúžena na schopnost vysát a zpracovat informace tak, aby v co nejkratší možné době poskytly měřitelný efekt, jehož bezprostřední užitečnost se stává kritériem úspěchu.

....................

Humanitní obory mají také svou aplikační sféru, kterou bychom neměli opomíjet. Tou je podle mne vzdělávání společnosti (ať to zní jakkoli pateticky, ale dnes by mi to mohlo projít). Jsem proto přesvědčen, že je třeba brát při hodnocení v nejširším slova smyslu do úvahy i působení na domácí publikum, tj. texty v národních jazycích, v místních periodikách, kvalitní popularizaci apod. Je jistě nutné a užitečné se permanentně srovnávat se světovou úrovní, ale jen proto, abychom domácímu prostředí dokázali nabídnout co nejvyšší kvalitu, stejnou jako má k dispozici třeba francouzský, německý či jakýkoli jiný čtenář.

.....................

Přistupujme tedy k filosofii, vlastně ke všem humanitním oborům, ke vzdělanosti, podobně jako k toaletám, které mají svůj Světový den 19. 11., používejme je každý den, nejen, když mají svátek.

ukázky z textu prof. Josefa Kroba z Filosofické fakulty Masarykovy univerzity Proč slavíme Světový den poezie?