Filosofům se často vytýká, že nežijí přesně dle pravidel, které sami prosazují. To Seneca zdůvodňuje tím, že filosofové si jsou vědomi toho, že žijí jinak, než jak by měli žít, a začnou tak žít ihned, jakmile budou moci žít daným způsobem. I to, že se o něco snažíme, si zaslouží naši úctu. Nemusíme vždy vytčeného cíle dosáhnout, protože někdy je to nemožné, ale už jen snahu o toto dosažení považujeme za chvályhodnou.

Malý výběr z povídek Andreje Platonova zahrnuje pět textů z let 1926−1936: Formanská ves, Hliněný dům v okresním parku, Nezbadatelný člověk, Řeka Potudaň a Hnojný vítr.

Po Taj­ném živo­tě domo­rod­ců při­chá­zí Jan Kholl s kníž­kou Pusť­te svět­lo do tma­vé­ho veče­ra — intim­ním pří­bě­hem čtve­ři­ce zdán­li­vě odliš­ných lidí, kte­ří už si pří­liš nepři­pouš­tě­jí změ­nu. Sta­čí však něko­lik drob­ných udá­los­tí a jejich živo­ty se posu­nou do zce­la neče­ka­ných rovin.