Ukázka:

Závěr června 1945

29/6 vydal ministr vnitra Václav Nosek výnos o nové organizaci Ministerstva vnitra.

29/6 vydalo Ministerstvo zahraničních věcí výnos určený československým zastupitelským úřadům. Výnosem ministerstvo konstatovalo, že úřady nemají povolovat repatriaci do Československa Němcům a Maďarům, kromě prokazatelných antinacistů. Všichni žadatelé o repatriaci včetně rodinných příslušníků museli prokázat národní spolehlivost.

29/6 byli v internačním táboře pro Němce v Bruntále zastřeleni Adolf Thiel a Gerhard Riedel. Exekuci podle dobových dokumentů nařídil kapitán Imrich Gaš.

29/6 obsadily polské jednotky Frýdlant a Meziměstí, ale v obou případech byli vytlačeni Rudou armádou zpět za státní hranici.

29/6 byly v místní části Karlových Varů v Drahovicích exhumovány ostatky 205 obětí pochodů smrti a spojeneckých náletů na město. Ostatky vězňů z celé Evropy byly pochovány na místním hřbitově.

29/6 bylo v Mostě slavnostně otevřeno české divadlo. Prvním představením byla dramatizace románu Alexandra Serafimoviče Popova Železný potok od Igora Jevgeněviče Vsevoložského v režii Antonína Kurše, hraná souborem Divadla 5. května.

29/6 vydalo nakladatelství Borový básnickou sbírku Josefa Hory Máchovské variace a básnickou sbírku Vladimíra Holana Dík Sovětskému svazu.

30/6 vydal ministr vnitra Václav Nosek výnos o zásadách budování Sboru národní bezpečnosti, navazující na výnos z předchozího dne o organizaci Ministerstva vnitra. Výnosem byl Sbor národní bezpečnosti vyhlášen jako výkonný orgán správních úřadů národní bezpečnosti. První členění sboru bylo následující: Pořádková služba, Státní bezpečnost, Zpravodajská složka, Kriminální služba a Pohotovostní pluk 1 Národní bezpečnosti. Výnosem zaniklo Generální ředitelství uniformované policie, inspektoráty uniformované policie, zemská četnická velitelství a velitelství četnických oddělení. Generální ředitelství uniformované policie bylo nahrazeno Hlavním velitelstvím Sboru národní bezpečnosti, které se stalo jedním z oddělení V. odboru Ministerstva vnitra. Hlavnímu velitelství velel plukovník Antonín Sameš, od listopadu potom major Oldřich Kryštof. Zároveň začala v českých zemích výstavba Státní bezpečnosti, na Slovensku byly struktury tajné politické policie budovány již od února. Od počátku existence byla Státní bezpečnost pod kontrolou Komunistické strany Československa. Na výstavbě struktur Státní bezpečnosti se výrazně podílel Gustáv Husák. U Sboru národní bezpečnosti byla zavedena Osvětová služba, která měla vychovávat příslušníky Sboru v duchu lidové demokracie a pokroku, ale byla spíše zneužívána KSČ k politické agitaci. Výnosem ministra Noska fakticky zaniklo četnictvo, uniformovaná stráž bezpečnosti, neuniformovaná stráž bezpečnosti a obecní výkonná policie, které se staly součástí SNB. Pouze obecní výkonná policie fungovala i nadále a definitivně byla zrušena na podzim 1947. Na Slovensku tyto bezpečnostní složky zanikly již v únoru a byly nahrazeny Národní bezpečností, podléhající Pověřenectvu vnitra, které řídil Gustáv Husák. Na základě výnosu měli být do Sboru národní bezpečnosti přednostně přijímáni bývalí partyzáni a vězni nacistických koncentračních táborů.

Na konci června byli zatčeni a během vyšetřování obviněni z majetkové trestné činnosti a násilností velitel Internačního tábora Ministerstva vnitra Malá pevnost Terezín Alois Tomeš, bývalý vězeň a kápo Josef Průša, dozorci a bývalí vězni František Kutěna, němečtí státní příslušníci Wilhelm Benna, Friedrich Marwan, Hermann Heinemann a Kurt Landrock a polský státní příslušník Alfred Kling. Dále byli zatčeni a vyšetřováni dcera Josefa Průši Soňa Průšová, Ladislav Mráček, správce infekčního pavilonu Josef Zika, kuchař Otakar Kraft a Jiří Hronek. Lékař Wilhelm Benna na příkaz Alfreda Klinga usmrcoval nemocné a vysílené internované injekcemi asi ve 30 případech. Alfred Kling nařídil vraždy dalších vězňů, v jednom případě byli vrahy Friedrich Marwan a Kurt Landrock. Zabili vězněného tak, že ležícímu položili na krk násadu od krumpáče a každý si stoupli na jeden konec. Součástí vyšetřování byla i organizace večírků, pořádaných velením, na kterých byly nuceny internované Němky k pohlavnímu styku.

30/6 byl vyhláškou Okresního národního výboru v Olomouci kníže František Josef II. Liechtenstein označen za osobu německé národnosti. Ve vyhlášce se dále uvádělo, jaký konkrétní majetek byl v této souvislosti Liechtensteinům v Československu s odkazem na dekret prezidenta republiky o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa zabaven.

30/6 obvinil na pietním shromáždění za padlé odbojáře ministr informací Václav Kopecký Miloše Havla ze styků s K. H. Frankem. Miloš Havel reagoval 9. července dopisem Václavu Kopeckému, ve kterém jakýkoliv osobní styk s K. H. Frankem během okupace odmítl, což odpovídalo skutečnosti.

30/6 byl velitelem internačního tábora v Malé pevnosti Terezín jmenován štábní kapitán Otakar Kálal, do funkce nastoupil 2. července. V době jeho nástupu zde bylo internováno 1 416 osob.

30/6 byly do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech v Praze uloženy ostatky Emila Háchy. Smutečního obřadu se směli účastnit pouze rodinní příslušníci.