Pokud si sami nenaordinujete pauzu, dost možná vám ji nařídí život sám

/ Alpha Books

Danielle Marchantová doporučuje pauzu. Pro uspěchané lidi dneška je to možnost dát se trochu do pořádku. Nevlát pořád za svými povinnostmi jako hadr na holi. Zastavit se, dokud je čas. Udělat to dobrovolně a vědomě. S vírou, že to, co nám uteče nám bude vráceno možností mluvit s vlastním životem. Marchantová to léta dělá s busy byznysmeny a předkládá nám návody, jak dokázat to zdánlivě nemožné - na chvíli se zastavit.


Zázračná moc oddechového času
Stojím na louce, v jedné ruce držím tibetskou mísu, v druhé pár malířských štětců. Tohle je pro mě esence oddechového času. V takových chvílích nás má ve své moci matka příroda, necháváme se vést vlastním duchem a dáváme průchod své kreativitě. Dovolíme si být znovu hravým dítětem, sednout si na břeh rybníka a malovat na kameny, rozmazlovat se dobrým jídlem, dělat hvězdy, hrabat se v hlíně a na kůži cítit svěží vánek z lesů.
Myšlenka „oddechového času“ je prostá: čím více práce máme a čím chaotičtější se nám život zdá, tím víc potřebujeme podobných chvil, už jen proto, abychom si stihli uvědomit, že jsme nesešli z cesty. Díky takové pauze se můžeme zhluboka nadechnout a znovu se napojit sami na sebe a s výdechem pak můžeme naslouchat vlastní moudrosti. Během oddechového času máme čas zamyslet se nad prožitky, všechno si v hlavě pospojovat a najít v dění skrytý smysl. Na stránkách této knihy se vás pokusím navést k tomu, abyste sami sobě naslouchali lépe než kdykoli předtím.
Až příliš snadno se necháme unést každodenním shonem: tak moc se snažíme vyhovět všem kolem, až zapomínáme, kdo vlastně jsme, proč jsme na světě i po čem naše srdce touží. Pokud si však sami nenaordinujete pauzu, dost možná vám ji nařídí život sám. A nemusí to být zdaleka tak příjemné.

Myšlenkou mého projektu není diktovat vám, co máte dělat nebo jací máte být. Chci vás jen přivést k tomu, že si uděláte prostor a čas sami na sebe a odvrátíte svou pozornost od každodenního shonu. Namísto toho se zkuste zaposlouchat do toho, co vám říká váš vnitřní hlas, co vám napovídá intuice a velí vaše podvědomí. Nečekejte žádné zázračné návody, raději si klaďte otázky sami sobě na tělo. Ptejte se například:
    Co potřebuji?
    Co mi dělá radost?
    Jaké prostředky používám k sebevyjádření?
    Jak se dokážu napojit na své okolí?
    Jak jsem na tom se zdravím?
    Jsem vyrovnaná osobnost?
Všechny tyto otázky jsou nesmírně důležité, a přesto je často přehlížíme, zejména když se snažíme dostát všem požadavkům v pracovním i osobním životě. Ocitají se až na druhém místě, daleko za otázkami, které se nám v mysli ozývají naléhavěji:
    Zvládnu tento měsíc zaplatit hypotéku?
    Trávím dost času s dětmi?
    Kdo zajde na nákup?

Ve srovnání s těmito otázkami jsou ty první daleko náročnější a nejsou tak snadno – a instantně – řešitelné. Koneckonců, mnozí z nás se pravdě nedívají do očí zrovna rádi. Proto je často smeteme ze stolu a raději se zabýváme něčím, co zdánlivě hoří víc.

Oddechový čas je pro vás příležitost věnovat prvnímu typu otázek zaslouženou pozornost. Tato knížka vás při hledání odpovědí sama povede. Všechno kolem vás začne lépe plynout, naučíte-li se pozorněji naslouchat svému vnitřnímu já. Základem mojí filosofie je odkrývání pravdy. V určitou chvíli se totiž ve vztahu ke zmíněným otázkám dostaví jakési „prozření“: najednou pochopíte, kde je pravda. Je k tomu však třeba zpomalit natolik, abychom dokázali odsunout povrchní těkání myšlenek a mohli se zaposlouchat do moudrosti své duše.
 

Pauza

268

Další články

TV Kosmas

Jan Škrob čte z Reálu

Jan Škrob (1988) básník, překladatel, moderátor pořadu Radia Wave Hergot!, externí redaktor a komentátor Českého rozhlasu. Autor básnické prvotiny s názvem „Pod dlažbou“, nominované v rámci Magnesia Litera 2017 na cenu Objev roku. Jeden z možných vítězů letošní Ceny Jiřího Ortena.
 | knihkupectví Fryč, Tomáš Weiss
TV Kosmas

Eskadra obětovaných a Slzavé údolí: Pavel Janáček a jeho vášeň pro rodokapsy

Tři knihy o rodokapsech má na svědomí jako vedoucí těchto projektů Pavel Janáček, ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Může mít ředitel takové instituce vášeň pro sešity románů do kapsy, které se všeobecně považují za brakovou literaturu (výraz pochází z německého výrazu pro nepovedený výrobek)?
 | tomáš weiss, vojtěch polák
TV Kosmas

Vychytaný výmluvy a jiný libovky: Tom Gates a jeho psaný a kreslený klučičí deník

Britská ilustrátorka a spisovatelka Liz Pichon (1963) se pustila do série kreslených deníků Toma Gatese už v roce 2011. Série je pro děti mezi 7 - 14 lety. Tom má úhlavního kamaráda, hraje s ním ve skupině Dogzomies, má ségru, která je pochopitelně nemožná, školu moc nemusí....prostě klasik. Forma kresleného deníku může být pro předpubertální věk zajímavá svojí pestrostí a youtuberským podání peripetií života.