Zákaznické recenze

2. díl série a opět napínavá četba na poněkud kontroverzní téma o tom, že za náš charakter může genetika (dědičnost).

3. díl série. Docela zajímavá detektivka o tom, jak policie od vyšetřování podivné smrti u popelnic došla až k objasnění 12 let staré smrti tzv. panelákového vraha. Četba na pár hodin, jen na ten autorův styl psaní si musí člověk zvyknout. Je to strohý styl napodobující filmový scénář.

Příběh ze školního prostředí, v němž touha vyniknout vede až k vraždě. Četlo se to docela dobře, ale kriminalista Kašmír mne svou korektností a mírností docela štval a Magda to zas docela přeháněla se svým "sexepílem".

Zábavná kniha o "kostlivcích ve skříni". V náhodné skupině seniorů z komunitního centra v Londýně se vyklubalo společenství podivných lidiček s temnou minulostí, ale nakonec se "zlatým srdcem". V podstatě optimistická kniha o tom, že bez ohledu na věk je možné změnit svůj život k lepšímu.

Příjemná romantika na téma "kdo si počká, ten se dočká", nebo spíš "vše zlé je k něčemu dobré". Zrada přítele přinutí Anettu změnit od základu svůj život a vedle problémů s novým podnikáním ji čeká i nějaká radost. Trošku naivní, ale dobře čitelné, a člověku to zlepší náladu.

Svěží detektivní jednohubka na jednu noc o pomstě, jejíž obětí se stali nevinní lidé. Tentokrát malíř Karafiát najde dvě mrtvoly (čímž podle Petra Beránka snad splnil svůj roční limit) a opět se svérázným způsobem zapojí do vypátrání vraha. Je to už 14. příběh s malířem Ctiradem Karafiátem.

Příjemná romantika o tom, že všechno zlé je k něčemu dobré. Alex byla rozumná dívka, která se čelem postavila k neférovému jednání svého nevyrovnaného přítele a zařídili si život tak, aby byla šťastná.

Asi jasná klasika. Číst to ve dvaceti je jiné než ve čtyřiceti sedmi, ale i tak. Možná trochu sentiment, možná by každý své kvílení mohl napsat sám. Ale prostě pořád dobrý. A kon-geniální překlad Jana Zábrany nelze opomenout pochválit.