Myslela jsem si, že druhá Betty MacDonaldová se už nikdy nemůže narodit. Že mě už nikdo tak nepobaví. A narodila, je to Danka. Začínám si myslet, že je to její vtělení. Tak strašně jsem se smála, že se syn přišel podívat, jestli se matka nezbláznila. Jenže za pár kapitol jsem se dojala tak, že mi vytryskly slzy. Knížka má obrovský přesah, hluboce mě zasáhla. Pořád na ty příběhy myslím, a chtěla bych tam být s nimi. Ale já vlastně jsem.

Já mám takové štěstí na autorky a jejich příběhy, že tomu stále nemůžu uvěřit.

Když mě oslovila autorka s touto knihou, byla jsem neuvěřitelně nadšená a věděla jsem proč. Četla jsem od ní totiž už dvě knihy a obě se mi moc líbili. Takže záruka skvělé četby, pro mě zaručena.

A teď už ke knížce s nejen krásnou obálkou.
Příběh tří generací žen. Maminka, dcera a vnučka.
Vnučka je skvělý typický puberťák a lidé straší 20 let jsou prostě out. Jsou trapní, mají strašné názory, k tomu se neumí oblékat a k tomu ji nemůžou nikdy rozumět.
Dcera, rozvedená žena, která si myslela že žije ve šťastném manželství. Těší se na dovolenou a věřte, že si potřebuje pořádně odpočinout.
A nakonec Maminka (babička), svérázná žena, která po smrti svého manžela chřadne a má velmi dobrý důvod jet na dovolenou a také si ji řádně užít.

Do příběhu zasahuje, ale velmi zajímavá časová linka a minulosti a to příbuzné Heleny.

Oddychový příběh, který se prostě čte sám. Je napsán s velmi hezkým jemným humorem a nadsázkou. A i když často přijdou peprné chvíle hlavníh hrdinek, humor je téměř vždy nakonec odlehčí.
Každá jedna žena s pohledem na danou dobu a situaci mě nesmírně bavila. Každá jiná, přitom si tak podobné. Své, bojující, statečné.

Knihu jsem si moc užila. Opravdu je to skvělé pohlazení po duši a ten konec? Slovy nejmladší účastnice tohoto příběhu, naprosto vybombený.