Kniha týdne
Santa a syn
Další třeskutě zábavná kniha od autora legendární Babičky drsňačky.
Noční stolek
Tomáš Weiss je editorem magazínu OKO Kosmasu. Knižní novinky jsou jeho každodenní chleba už od roku 1991, kdy začínal jako ...
Doporučujeme vám
Na dosah
Ondřej Kavalír, ...
Mladý Tolja přijíždí na Západ s nadějí na lepší život. Místo toho poznává bezvýchodnost agenturního dělníka a skutečnou svobodu objevuje teprve mezi šestnácti provazy boxerského ringu. Tam může rány nejen přijímat, ale i rozdávat.
Moji kamarádi
Fredrik Backman
Dojemný příběh o síle přátelství a o tom, že šťastné konce někdy vypadají jinak, než čekáme.
Tam, kde žijí knihy
Daniel Fiala
Příběh, který píšou knihy. Tam, kde žijí knihy je osobní příběh Daniela Fialy, zakladatele a tváře Databáze knih, největší české čtenářské komunity.
Dialog o bozích
Marcus Tullius Cicero
Význam tohoto Ciceronova díla tkví především v tom, že jeho prostřednictvím se k římským čtenářům poprvé dostala řecká filozofie v latině.
Naděje umírá poslední
Alan Weisman
Co to znamená být člověkem v první linii existenční krize, v níž se ocitla naše planeta? Jak se bojuje s horkem, hladem, stoupajícími přílivy a ohroženou přírodou.
Moje tajemství Prahy
David Černý
Praha je městem, které si svá tajemství pečlivě střeží. Stačí však zpomalit, zvednout oči od každodenního shonu a vydat se do jejích ulic, kostelů, paláců i zapomenutých zákoutí. David Černý zve čtenáře na nevšední putování po metropoli, během něhož odhaluje příběhy ukryté za známými i méně známými památkami.
Čtenáři doporučují
Příběh je střídavě vyprávěn z pohledu energické dámy Maggie, jíž záliba v kulinářství provází celý život (i když se tohoto snu vzdala kvůli mateřství) a její dcery, právničky Hannah, která se po rozvodu přestěhovala zpět do rodného městečka a snaží se skloubit náročnou práci s péčí o malou dcerku.
Milé vyprávění sice nepřinese nic závratně neočekávaného, ale rozhodně ukazuje, že pokud je síla, chuť a potřebné odhodlání, není nikdy pozdě si splnit své sny. Samozřejmě na naší hrdinku čeká mnoho výzev, ty ale většinou pozvednou čtenáři koutky nahoru. A to ať je to CV napsané „populárním“ fontem Comic Sans, kurz kreslení aktu, při němž vidí i to co nechce, nebo malá rozumbrada v podobě zvídavé vnučky.
Nikdy není pozdě je odpočinkové čtení, kterému nechybí humor, laskavost a dokonce i jeden nestoudný všivák, který se snaží zničit společné usilí. Knížku doporučuji spíš maličko starším čtenářům, kteří budou víc chápat Magginu situaci, ale užije si ji každý, kdo si prostě u čtení chce užít chvilku klidu a zvednout náladu.
Divoký recenzent
Keler Radovan
O čem se píše v
Magazínu OKO
Znovu vychází Pokrm Bohů od Terence McKenny
Davide Coppo píše o tom, jak se z mladého člověka stane v 21. století přesvědčený fašista

