Text si všímá odvěkého duelu i symbiózy těla a duše. Opírá se přitom o filozofii. Charakterizuje frekventované typy tělesného postižení se zřetelem k jejich projevům i dopadům na kvalitu života a na realitu soužití s tímto znevýhodněním.
Autor na základě vlastních zkušeností popisuje východiska a metody práce při začleňování lidí znevýhodněných, zejména zdravotně postižených, do společnosti.