Patnáctiletá židovská dívka z Prahy si začala psát deník koncem listopadu 1939 a pokračovala až do prosince roku 1940. Deník obráží její vnímání světa, zachycuje atmosféru po likvidaci Československa, zejména narůstající pocit stísněnosti a ohrožení.
Kniha vzpomínek manželů Rodenových je téměř neuvěřitelným příběhem o vzájemné pomoci dvou mladých lidí, kterým se podařilo uniknout krutému osudu, jaký byl určen všem osvětimským vězňům židovského původu.