Na rozbahněných polích u cesty, na zrezlé vlečné lodi na Dunaji nebo v polorozpadlých továrních budovách živořily na konci třicátých let skupiny židovských uprchlíků vyhnaných ze svých domovů.
Kniha se zabývá osudy uprchlíků na československo-rakouských hranicích v roce 1938, po „anšlusu“ Rakouska – tématu, jež v české historiografii, médiích či ve vzdělávání není dostatečně reflektováno.
Kniha komparativně analyzuje roli antisemitismu v české a slovenské společnosti v době rozkladu habsburské monarchie a formování československého národního státu.
Sborník je výstupem workshopu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou literaturu AV ČR v roce 2010, který konfrontoval znalosti, názory a metodologii literárních vědců a historiků zabývajících se židovskými dějinami a antisemitismem.
Tato kniha zkoumá osudy uprchlíků z Německa a z Rakouska do československé první republiky v období od nástupu nacistů k moci v roce 1933 do mnichovské dohody v roce 1938.
Autor zaplňuje jednu z mezer v historiografii zabývající se českými dějinami a líčí vznik, vývoj a projevy moderního antisemitismu v české společnosti na konci 19. století a zasazuje je do kontextu vzestupu evropských antisemitských hnutí.
