Zlá vdova a hodná dcera architekta Jana Blažeje Santiniho, Rubensův obraz na klenbě lodi a živý vodovod na Makové – to všechno a mnoho dalších dosud nepublikovaných příběhů z historie oblíbeného poutního místa Středního Povltaví.
Kniha se zabývá zmapováním dosud neznámé historie Příbrami a jejího okolí na základě studia dochovaných archivních pramenů se zaměřením na řemesla, kulturu, hospodářství, stavební vývoj města aj.
Autorky knihou prezentují v širokých souvislostech dva pozdně renesanční soupisy vnitřního vybavení zámku Jindřichova Hradce, významné rezidence jednoho z předních českých šlechtických rodů této doby.
Příbram byla během své písemně doložené existence (od roku 1216) téměř 500 let zároveň centrem dolování, a to stříbrné, železné a nakonec i uranové rudy.
Půl tisíciletí uplynulo od doby, kdy Jindřich Pešík z Komárova obnovil v příbramském revíru těžbu stříbronosné rudy. Hornictví se stalo neoddělitelnou součástí
dějin města Příbramě a nezbytnou podmínkou pro jeho rozvoj bylo využívání vodní síly.
