Libor Prudký je znám jako sociolog.
Teprve v pozdním věku se začal věnovat poesii, sbírka Uprostřed konce, v pořadí třetí, je dílo vyzrálé a neobvyklé.
Název Sen je život se vrací k barokní hře španělského básníka Calderóna s názvem Život je sen. Ale přistupuje k tematice opačně. V tom smyslu, že sen je přímou součástí života.
Autor tuto knihu pojal jako pokus o vyrovnání se s vlastní komunistickou minulostí. Říká, že je to „sonda, o kterou by se měl v nějaké podobě snažit každý dospělý obyvatel této země. Protože komunistické stíny dopadají na všechny.
Regionální analýzy jsou časté. Téměř výhradně jsou to ale dílčí studie. Pokusů o ucelené uchopení obsahu regionů, jejich příznaků a specifik, je jako šafránu.
Publikace se zabývá dosud málo respektovanou problematikou – působením vysokých škol jako výchovných institucí. Součástí studia na vysoké škole je utváření osobnosti každého studenta.