Liška, Vladimír

Neidentifikovatelné létající objekty (UFO) a neidentifikovatelné podmořské objekty (USO) nepochybně patří mezi největší záhady našeho moderního věku. Očitá svědectví i starobylé mýty naznačují, že je mezi nimi zřejmá souvislost.

Vznikl vesmír opravdu Velkým třeskem, nebo jde jen o hypotetickou konstrukci? A co bylo před počátkem vesmíru? Mohou existovat alternativní světy? Občasná setkávání lidí s neznámou realitou trvají už dlouhá tisíciletí a pokračují i dnes.

Předmět nevyčíslitelné kulturní hodnoty, po korunovačních klenotech druhá nejvzácnější památka svého druhu u nás – a přesto jsme o ní donedávna neměli ani tušení.

Čeká teorii o lidské evoluci revize? Existovaly vyspělé předpotopní civilizace? Je Atlantida jen Platónův mýtus, nebo odráží historickou skutečnost? Mohli být Atlanťané zaniklou vyspělou lidskou rasou v době kamenné, nebo šlo o mimozemšťany?

Hokrstory nás přenese do „botulinem se nadýmající plechovky“ pozdního socialismu mezi hudebníky mladé nekonformní skupiny Mrtvičný grundle, kteří nechuť ke spolupráci s „bolševikem“ řeší únikem do subkultury undergroundu.

Něco neznámého nám občas létá nad hlavami a my nevíme, co to je. Navštívili nás v dávné minulosti mimozemšťané, jak tvrdí soudobí ufologové a stoupenci Dänikenovy paleo-SETI hypotézy?

Tato kniha není souhrnnou biografií T. G. Masaryka a neklade si za cíl ukázat ho v celé jeho osobnostní šíři. Zabývá se především některými klíčovými dramatickými, jistým způsobem dokonce záhadnými momenty Masarykova života s cílem poznat, jaký byl vlastně člověk, co považoval za zásadní a důležité a jak se dokázal vyrovnat s krizovými situacemi.

Od narození Karla IV. uplynulo sedm století a my si tohoto výjimečného panovníka připomínáme jako osobnost, která měla pro rozkvět zemí Koruny české nezpochybnitelný význam.

Ženy českých panovníků tvoří rozsáhlé téma, které dosud není historicky plně zhodnoceno. České kněžny a královny tak zůstávají stát ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti, jimž se skutečně dařilo významně ovlivňovat osudy Českého království.

Po skončení druhé světové války se nacistický diktátor Adolf Hitler stal nejdémonizovanější osobností dvacátého století. Kdo vlastně byl? Jak se mohl dostat k moci? Kdo za ním stál? A proč nakonec německý národ přijal jeho tyranii a zločinné praktiky?

V centru autorovi pozornosti jsou panovníci římské říše, jejichž činy dodnes považujeme za tyranské. Jsou tyto informace objektivní? Dá se jim opravdu věřit? Byli Tiberius, Caligula, Nero, Domitius, Commodus, Caracalla nebo Diocletian skutečnými tyrany?

Panovnické rody od nepaměti provázely skandály, které se někdy dařilo před veřejností ututlat, nebo vyšly najevo až dlouho poté, co se odehrály. Mnohé z nich jsou ale dosud neobjasněné, což historiky neustále nutí k bádání a touze po vyřešení pikantností mocných. Ve čtrnácti příbězích se autor snaží poodhalit dosud skrytá zákoutí, domýšlet drobné nuance a pátrat pro příčinách a úmyslech historických osobností.

Jaké byly klíčové okamžiky vlády Marie Terezie? Barokní období, do kterého se jediná česká panovnice narodila, bylo bohaté kulturou i množstvím pověr a předsudků. Objevovalo se několik zázračných a pozoruhodných událostí, které ovlivňovaly dobu i vnitřní svět panovnice – její vztahy k církvi a náboženské víře.

Třetí pokračování úspěšné série autora Vladimíra Lišky Ženy českých panovníků, které čtenářům přiblíží životní příběhy čtrnácti manželek českých panovníků. České kněžny a královny zůstávají často ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti.

Příběh dramatického období českých dějin a českého krále, který se ujal vlády ve velice složité době. Zemřel za dramatických okolností husitského převratu v Praze, který je českými historiky pokládán za prolog k dlouhotrvajícím husitským válkám, jež České království přivedly až na pokraj v chaosu.

Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky.

Dne 12. dubna roku 1961 obletěla celý svět úžasná zpráva, která se navždy zapsala do dějin dobývání vesmíru. Na oběžnou dráhu Země vzlétl první kosmonaut. Jurij Alexejevič Gagarin se rázem stal celebritou celosvětového formátu.

Tragická smrt československého diplomata Jana Masaryka, k níž došlo v noci z 9. na 10. března roku 1948, je stále zahalena tajemstvím. Co předcházelo tragické smrti Jana Masaryka? A co se oné noci skutečně stalo?